Článek
Přirozená česká alergie na restriktivní pravidla, zaváděná v jiných zemích, zde asi nefunguje. Možná proto, že tentokrát si to vlastně zakazujeme sami a jenom jedné skupině obyvatel, která se ničemu nemůže moc bránit, jinak dostane doma zákaz nejen sítí, ale i přístupu k mobilu celkově nebo jiné oblíbené aktivity.
Nechci vůbec naznačovat, že diskuze o negativním vlivu sociálních sítí je zcela mimo. Vůbec ne, mám ale pocit, že tady ani diskuze neproběhla a už se mluví o hotové věci.
Na výsluní se toto téma dostalo před pár dny. Právě na sítích získalo zdánlivou podporu ze všech stran, což se v českém online prostředí neděje každý den.
Když se na to podíváme historicky, tak vznik sociálních sítí můžeme považovat za velký milník. Když ne v lidské společnosti, tak ve světě internetu určitě. Provozovatelé diskuzních webů by mohli vyprávět. Stejně velká věc by mohl být i jejich zákaz pro určitou část potenciálních uživatelů.
Jenže děti jsou ožehavé téma a nutnost jejich ochrany je zakódovaná snad v každé lidské společnosti, proti čemuž nelze nic namítat. Nemůže to ale přece fungovat, že zásadní změny budeme dělat takto překotně.
O zákazu sítí pro děti se určitě nemluví poprvé a rozhodně nejde o lokální téma. Jen u nás ale stačí, aby to někdo rozvířil na internetu, a během jednoho víkendu se z teoretických úvah stala téměř hotová věc.
Stačí zabrousit na sítě (sic!) a dozvíme se, že právě sociální sítě škodí dětem a hotovo, jednodušší to být nemůže. To není výrok nikoho konkrétního. Významově podobná vyjádření ale zní z různých stran.
Politická reprezentace zareagovala také rychle a čtenář nabývá dojmu, že návrh zákona za chvíli bude ležet na nejdůležitějších stolech ve státě.
Chybí tady ale hlas, který by lakonicky pronesl staré české přísloví o kvapné práci.
Obsah na sítích není jen hrozbou, pro někoho spíše naopak
Osobně si ale nemyslím, že sociální sítě jsou pro děti natolik zásadní hrozbou, abychom je od přístupu zcela odřízli. Pro starší děti, které za současné situace mohou mít profil zcela v souladu s pravidly, může mít sociální síť mnohá pozitiva.
Na sítích najdete spoustu vzájemně zcela odlišných „bublin“, dost často zájmových nebo dokonce vzdělávacích. K času strávenému na sítích patří i zábava.
Neplatí ale, že se uživatel stává pasivním příjemcem mozkožroutského obsahu bez hlubšího smyslu. Vzpomínám si také, že jsem už na základní škole měl poměrně vyhraněné zájmy a koníčky.
Sháněl jsem informace ze všech možných zdrojů včetně internetu. Kdyby v té době byly sítě, tak určitě i tam. Najdete zde autentický obsah a komunitu v téměř jakémkoliv oboru lidské činnosti.
Ani automaticky nehrozí, že se dítě okamžitě pokusí kontaktovat někdo s nekalými úmysly. Rizika samozřejmě existují a budou se měnit nebo přibývat, ochránit kohokoliv před zločinem se ale asi nikdy stoprocentně nepovede.
Zákazem sítí ale mnoha dětem stoprocentně ztížíme přístup k rozvoji vlastních zájmů a získávání znalostí nebo dovedností. Vlastně jim sebereme určitou část jejich formujícího se světa.
Druh preferovaného obsahu na sítích bude asi individuální u každého uživatele. Proto se přímo nabízí nechat nastavení režimu a kontrolu rodičům.
Obávám se, že plošné restrikce nikdy nepřinesou dobré výsledky, zejména když se k nim přistupuje s takovým nadšením jako dnes.
Rychlý vzestup zákazu je právě škodlivým produktem sítí
V souvislosti s tímto tématem se mi zdá, že sociální sítě někdy opravdu škodí. Názornou ilustrací je bohužel právě styl, s jakým se tento návrh dostal do popředí zájmu.
Moje idealistická představa je, že dříve podobné úvahy vznikaly na odborné úrovni. Na jejich základě proběhla veřejná a politická diskuze, která vedla k nějakému výsledku. Ne vždy ideálnímu, často ovlivněnému různými vlivy, samozřejmě.
Nikdy to ale netrvalo pár dnů. Zde pozorujeme skoro virální snahu o změnu legislativy, navíc s velkým dopadem na budoucí generaci. Ta navíc může mít oprávněný pocit, že se o ní politici zajímají, jen když jí potřebují něco zakázat.
Sociální sítě jsou věc dvousečná. V mnoha případech mohou sehrát pozitivní roli ve spoustě společenských údálostí. Může z nich ale vzejít i tlak na rychlá a zkratkovitá řešení, která jsou málokdy dobrá.
Na druhou stranu, ve světě sítí je možné, že tohle téma za pár dnů přebije nějaká jiná aféra.
Nebo se zjistí, že zařídit takovou věc je snadné jen ve vášnivých diskuzích na sociálních sítích.
