Článek
Benzínka se nachází na křižovatce diagonální N Milwaukee Ave a W Belmont Ave severozápadního Chicaga.
Platí zde pravidla, která je dobré znát. Při neznalosti člověk může zcela zbytečně přijít o peníze. Pokud hledáš „rychlou“ práci nebo potřebuješ akutně peníze „na ruku“ jsi na správném místě. Stačí dorazit před šestou ranní a postavit se do řady mezi ostatní chlapy. V pracovním, se svačinou a nějakou vodou, když budeš mít štěstí – čeká tě deset hodin manuální práce někde ve městě. Zpravidla krátce po šesté se začínají sjíždět první kontraktoři, kteří přijeli natankovat, dát kafe a koblihu ale hlavně jim chybí zrovna tento den dělník, dva, někdy brali i tři chlapy.
Pravidlo č.1: Jako první mluví vždy kontraktor.
Pravidlo č.2: Proplácení mzdy je vždy na konci toho dne v hotovosti.
Pravidlo č.3: Je stanovena standardní cena 10 USD/hod.
Tyto pravidla všichni respektovali. Ovšem někdy se objevil zoufalý jedinec, který sám oslovoval kontraktory (šéfy) a podbízel se třeba za pět babek – nutně potřeboval cash. Takový týpek zpravidla „narazil“ – kontraktoři se mu vysmáli a vždy vytáhli z řady někoho, který jen mlčky stál a ten dostal standardní mzdu 10 USD. My v řadách jsme se takovým pochechtávali. Smutné bylo, když ti nejvíce „vysmátí“ týpci následující týden také zoufale oslovovali kontraktory. Je to hodně nepříjemné stát v řadě mezi padesáti chlapy a čekat až si vás někdo vyhlédne, osloví a naloží do vanu (dodávky). Toto se nedá dlouhodobě psychicky vydržet. Shell-ka na Belmontu je bolavé místo.
Jak jsem zjistil později, pumpa je rozdělena do tří národnostních sektorů: polská, největší část – vlevo i vpravo před vstupem do benzinky, česká část - na pravé straně a konečně mexická část – zadní část při odjezdu. Poláci v největší části nedostávali víc jak 10 USD, zato Češi si mohli říct i o 15 USD (byli známí kvalitnější a rychlejší prací), no Latinos ti brali max. 8 USD, ale spíše byli rádi, že je šéf nenahlásil po konci směny imigračním – ti to měli na pumpě nejtěžší.
Práce, které mohl člověk takto získat, byly různé se společným jmenovatelem: manuální, fyzicky náročné. Denně sis mohl vydělat 100 – 150 USD, to v roce 1999 nebylo špatné. Já jsem dělal střechy, sádrokartony, výkopové práce, lícové zdivo, jiné pomocné práce na stavbě, úklidy, malování – natírání, úpravy zahrad…
V roce 1999 jsem byl mladší, plný elánu a síly – dnes bych na pumpě vydržel týden maximálně. Do Chicaga jsem přijel zcela nepřipravený a podle toho jsem i neslavně dopadl – na pumpě. Ovšem ty zážitky mi nikdo nevezme, a když se dnes ohlédnu, vidím, že to stálo za to.
