Arkham Horror: Prožijte Lovecraftovy horory na vlastní kůži v karetce plné napětí a děsu

Městečko Arkham je častým dějištěm příběhů spjatých s autorem hororových povídek H. P. Lovecraftem, jehož vyprávění jsou temná a plná hrůz, jejichž podoba není vždy zřejmá. Člověk se totiž většinou bojí nejvíce toho, co mu sice nebylo zcela odhaleno. Ve hře Arkham Horror se právě do této destinace vydáte v rámci příběhové kampaně Fanatikova noc, kterou tato karetní hra disponuje a prezentuje vám skrze ní vyprávění, v němž hraje hlavní roli tajemný kult a bytosti, s nimiž se reálně nikdy nechcete střetnout.

Počet hráčů: 1-4

Herní doba: 120 minut

Věk: 14+

Tento příběh je tvořen celkem třemi kapitolami s různými vývoji definovanými tím, jak během hraní jednáte. Zkrátka a dobře každá situace může mít trošku odlišný způsob, jak jí lze řešit. Osobně se mi pak dost líbí skutečnost, že v Arkham Horror neschází možnost jasně definovat úroveň obtížnosti, čímž si lze určit zda váš průchod bude opravdovým hororem nebo relativně klidným příběhovým zážitkem. Ona to procházka růžovým sadem asi nebude nikdy, ale lze si trochu odlehčit tím, že vložíte do sáčku Chaosu pouze určitý objem speciálních žetonů, které losujete v momentech, kdy dochází třeba ke zkouškám dovedností.

Ještě než se ale v Arkham Horror sami, nebo až se třemi dalšími odvážnými pustíte do podstupování zkoušek, musíte si vybrat jednoho z pěti hrdinů, které vám tvůrci nabízejí. V nabídce najdete federála Rolanda Bankse, knihovnici Daisy Walkerovou nebo malou uličnici Wendy Adamsovou. Postav je samozřejmě více, každá pak nějaké ty speciální schopnosti, společníky a další prvky, jimiž se odlišují od zbytku těch, po nichž je možné sáhnout. Jelikož se jedná o hru karetní stavíte v ní svým hrdinům balíčky, s nimiž následně hrajete. Příjemné pak v Arkham Horror je, že tvůrci nabízí nezkušeným hráčům přednastavené balíčky, s nimiž se mohou prakticky ihned dát do hraní, zatímco zkušení je mohou sami vytvářet.

V samotném balíčku vyšetřovatele najdete řádně promíchanou hromadu karet, z nichž si v úvodu vezmete pět kousků. Než je ale budete moci „použít“ v rámci svého tahu musíte přetrpět fázi Mýtů, v níž zlo dostává do svých rukou žezlo a každý z vyšetřovatelů je nucen otočit vrchní kartu z balíčku střetnutí, bez nichž si osobně nedokážu tento formát her ani představit. Na scéně se může objevit negativně laděná karta Proradnosti, nebo Nepřítel, s nímž ten, jemuž se tvora podařilo odhalit začne ihned zápolit.

Zápolení sice může vyvolat dojem vyloženého konfliktu, avšak v Arkham Horror to neprezentuje ani tak boj, jako spíše jistou přípravu, kterou nepřítel zúročí ve fázi pro něj určené v případě, že se napadenému vyšetřovateli nepodaří vyhnout, čímž svého soka vyčerpá, což mi osobně přijde zajímavé. Jakmile je pak fáze Mýtů u konce, startuje etapa Vyšetřování, v níž mohou vyšetřovatelé použít své tři akční body k provedení některé z devíti akcí.

Tou úplně nejzákladnější je v Arkham Horror dobrání jedné karty z vašeho balíčku, čímž si fakticky rozšíříte svou ruku. Druhou možností jest získání jednoho zdroje. Zdroje tu slouží jakožto prvek nutný k vyložení karty. Čtvrtou variantou je pak aktivace karet pod vaší kontrolou, karet střetnutí nebo aktuálních karet dějství a agend. Další možností pak jest Pohyb, protože kdo na místě stojí ten toho moc nevyšetří. Když je vaše postava umístěna do některé lokace můžete v ní provést Zkoumání a s ním spojenou snahu nalézt stopy, která je propojená se zkouškou dovednosti.

Hráč sám o sobě může v rámci akcí odstartovat v Arkham Horror už dříve zmíněné Zápolení, které může v následující akcí transformovat do akce Boje, v níž dochází k vyhodnocení zkoušky síly daného vyšetřovatele proti nepřítelově hodnotě boje. Když uspějete v základu můžete nepříteli udělit jedno zranění. Hodnotu pak lze formovat za pomoci kouzel, zbraní nebo specifických útoků. Netvor má určitý počet životů po jejichž vyčerpání padne a dostanete vítězné body.

I když zápolíte, můžete se pokusit boji vyhnout skrze akci Vyhnutí se, která stojí na zkoušce obratnosti. Jestliže se vám nepodaří tak, ve fázi nepřátel sok přejde do útoku. Daným krokem může poškodit napadeného a dokonce mu způsobit i psychické poškození v podobě strachu, což je primárně případ tvorů z jiných dimenzí. Jakmile mají po svém momentu zazářit, je zde finální část zaměřená na údržbu. Vašim úkolem jest pak v Arkham Horror snaha rozkrýt záhadu a dosáhnout „rozuzlení“. Když všichni padnou je konec. Jak už bylo řečeno dříve, rozuzlení jsou různá některá pozitivní, zatímco u jiných můžete počítat s negativním výsledkem. Jakmile máte rozuzleno, pokračujete dále až do dokončení kampaně.

Střet s kultem mám nyní za sebou a musím říct, že mě příběhová karetní hra Arkham Horror dokázala naprosto uchvátit. Jedná se totiž o titul se zajímavými postavami, propracovanými dějovými liniemi a pestrou škálou možností, k nimž je možné dojít. Dost se mi zamlouvá též tvorba balíčků a také možnost nechat nezkušené vydat se za dobrodružstvím s predefinovanou hromádkou. Jakožto fanoušek H. P. Lovecrafta jsem nyní nadšen a zřejmě se do temnot pustím brzy znovu.

Arkham Horror představuje excelentní záležitost plně vystihující atmosféru univerza H.P. Lovecrafta. Za předpokladu, že máte rádi příběhové karetní hry, ve kterých se střetáváte s napětím a náhodou, právě tohle je kousek, který si zamilujete pro design hratelnosti i grafické zpracování karet, jež je vskutku povedené. Za sebe tuhle karetku bez většího rozmýšlení mohu doporučit.

Za poskytnutí kopie hry Arkham Horror: Karetní hra děkuji českému distributorovi, společnosti Blackfire.