Croc: Legend of the Gobbos – recenze návratu slavné akční adventury

Během svého života prožijete různé etapy. Zatímco dnes mám za sebou stovky titulů, v době, kdy jsem poprvé hrál Croc: Legend of the Gobbos, to bylo maximálně pár desítek. Hra se ke mně dostala skrze CD, jež bylo dáváno k jednomu z řady vydávaných herních časopisů. Hraní tohoto kousku byl fajn zážitek, kvůli čemuž jsem příliš dlouho nepřemýšlel v momentě, kdy mi byla nabídnuta možnost podívat se na jeho remaster. Novou verzi Croc: Legend of the Gobbos jsem si otestoval rovnou na dvou platformách a ani na jedné hra vyloženě neselhala. Pojďme se na ni ale podívat pěkně popořádku.

Příběh Croc: Legend of the Gobbos vás vezme do pohádkového světa, v němž vše krásně funguje až do momentu, než se na scéně objeví baron Dante se svými hordami. Ten unese roztomilé potvůrky, které byly dosud opatrovníky krokodýlího sirotka Croca, jemuž nezbývá nic jiného než se vydat po stopách únosců ve jménu záchrany svých přátel. Celkem na vás čeká pětice různě navržených sfér, do nichž na svém dobrodružství zamíříte. Zpočátku budete probíhat pouze jednoduchými úrovněmi. Nic však netrvá věčně, takže se po čase podíváte také do míst pokrytých kluzkým ledem, lávovými jezery a řadou dalších nástrah testujících, jak moc jste zdatní.

Vedle plošin na vás v herním světě Croc: Legend of the Gobbos čekají také nepřátelé, kteří posluhují pekelnému Dantemu. Základní protivníci vás budou spíše otravovat než likvidovat, jejich eliminace navíc moc času nezabere. Kromě nich ovšem na scéně občas najdete také bosse, kteří jsou z o něco tužšího těsta. Každý z nich má však nějakou tu slabinu, takže když se na ni zaměříte, zvládnete většinu takto laděných střetů bez toho, aby byl hlavní hrdina zabit. Pokud pak přeci jen uděláte sem tam nějakou tu chybu, můžete počítat s tím, že než vypustíte duši, vyhodíte do prostoru cestou nabrané diamanty, jež vám dávají možnost dalšího pokusu. Croc během svého putování navíc sbírá životy, díky čemuž se lze na bitvu připravit nasbíráním krásně rudých srdíček.

Napříč úrovněmi pak kromě nástrah a různých protivníků čekají také tajné místnosti. Když je najdete, dočkáte se různých odměn a pohybových hádanek. V případě, že navíc během úrovně najdete všechny barvy krystalů, automaticky si ve finále otevřete bonusový prostor, v němž získáte nejen životy, ale také krystaly nebo tvorečky toužící po záchraně. Pokud jde o design úrovní, řekl bych, že je slušný. Vizuál pak zřejmě příliš neohromí. Ano, je to sice remaster, avšak nikterak extrémní, takže grafika rozhodně není nic dechberoucího.

Fanoušci původní verze si pak mohou nastavit vizuál tak, aby odpovídal jejich retro představám. Hodně mi pak sedlo ozvučení, jež patří mezi vydařené. Primárně tedy podzemní pasáže mají povedený soundtrack navozující velmi pozitivní atmosféru. Ovládání bylo vylepšeno, takže na ovladači i klávesnici s myší se celek ovládá velmi slušně. Rozhodně jsem byl velmi příjemně překvapen.

Na nové verzi Croc: Legend of the Gobbos je patrné, že se jedná o relikt starých časů se vším, co daná éra nabízela. V praxi to znamená, že vám je nabídnuta velmi jednoduchá 3D plošinovka s minimalisticky navrženými úrovněmi, nenáročnou hratelností a hrdinou, s nímž toho příliš nevymyslíte. Vizuál pak prošel jistou proměnou, avšak asi bych si dokázal představit větší skok, jímž by studio obhájilo nastavenou cenovku, která je aktuálně v případě Nintendo Switch na pěkných 30 dolarech. To není moc, avšak za vizuálně vylepšený titul z konce milénia je to dle mého názoru příliš. Alternativ je aktuálně navíc mnoho, takže lze sáhnout i po něčem levnějším s delší herní dobou.

Komu bych za sebe hru Croc: Legend of the Gobbos v rámci této recenze doporučil? Dle mého je to ideální kousek pro fanoušky slavného krokodýla, kteří už nějaký ten pátek touží po možnosti vrátit se do starých časů. Prim tu hraje nostalgie, takže pokud si chcete zavzpomínat, je tohle zřejmě ideální kousek, po němž sáhnout. Nákup doporučuji však ve slevě, protože cenovka mi přijde přestřelená.