Divukraj Dálava: Povedená mořská odbočka legendárního bestselleru

Poslední týdny jsem opravdu hodně času strávil hraním strategie Mláďata z Divukraje. Dětem se ten kousek zalíbil a má žena jím ve výsledku také nepohrdla. Jakmile se však objevila na scéně variace s oceánem, nastal čas zvednout kotvy a přesunout se vstříc komplexnějšímu formátu. Divukraj: Dálava nás vzal z útulného lesíku plného malých budovatelů do drsnějšího prostředí. Odehrává se totiž na pobřeží, nad nímž drží ochrannou ruku masivní maják, v jehož stínu celé budování probíhá.

Počet hráčů: 2–4

Herní doba: 40 - 80 minut

Věk: 10+

Stejně jako ve verzi pro malé hráče jsem i v Divukraj: Dálava dostal k dispozici partu zvířecích pomocníků ochotných pracovat ve jménu mé věci. Namísto tří jsem však tentokrát obdržel dvojnásobek a loď k tomu. Aby jich ale hráč zpočátku neměl přemíru, musí umístit jednoho do malého korábu a další tři na maják nebo jeho horní části. Dle toho, kolikátí jste v pořadí, si pak vezmete určitý počet karet a také trojici kotev, které tu představují jistou formu všemocných bodíků, za něž si lze koupit karty. Jejich počet je však omezen, takže jakmile je využijete, další nezískáte.

Zásadním prvkem hry Mláďata z Divukraje byly kostky. Ty tu však nenajdete. Tvůrci plně sází na pevně dané body a ostrovy, které v žádné z partií nemusí být totožné jako v té předchozí. Stejně jako v dětské verzi Divukraje i tady můžete svého pomocníka umístit tam, kde je pro něj prostor. Některá místečka snesou pouze jednoho panáčka, zatímco na jiných jich může pracovat neomezený počet. Tímto způsobem lze získat některé ze čtyř dostupných surovin, nové karty nebo mapové dílky. U nich však musíte často splňovat určité podmínky, bez jejichž splnění k vám do ruky nepoputují. Když je ale splníte, obdržíte ho, načež se s dalším následujícím kouskem bude násobit, takže čím víc jich budete mít, tím lépe pro vás.

Druhou akcí, kterou je možné v Divukraj: Dálava provést, je vyložení karty. Tu můžete vyložit ze své ruky, nebo ze Zátoky, což je prostor ve středu herní desky, kde je možné nalézt osm karet. Každá karta si od hráče žádá vynaložení jiných zdrojů, za což jej odmění odlišným způsobem. Celkem ve hře naleznete pět základních kategorií, k nimž se řadí všechny karty. Máme tu zelené kousky, které disponují schopností aktivovat se hned po vyložení a také během jara a podzimu. V případě modrých karet pracujete s tím, že přinášejí výhody vynesením jiných karet či prováděním určitých akcí. Sami se však neaktivují.

Zatímco zelené karty se v Divukraj: Dálava aktivují jak po vynesení, tak i později, v případě hnědých karet vás čeká pouze jednorázový efekt. Fialové fungují na principu aktivace ve finále hry, kdy vás odmění za shromažďování určitých kousků či splnění daných podmínek. Zajímavé jsou pak červené karty. Ty totiž fungují na principu toho, že na ně lze posílat vaše pracovníky a tím z karet těžit. Samy o sobě vám ovšem nic nedávají. V případě všech karet se můžete těšit na vítězné body a někdy dokonce na posun vaší loďky po herním plánu. Ve svém městě můžete mít pouze 15 karet, takže je dobré rozmyslet si, jaké z nich vynesete a které naopak necháte ležet ladem.

Poslední možnou akcí, po níž můžete ve svém tahu sáhnout s dělníkem, je příprava na další roční období. Jakmile v Divukraj: Dálava umístíte všechny své pomocníky a nechcete, nebo zkrátka nemůžete vyložit karty, nezbývá vám nic jiného než sáhnout po tomto kroku. Získáte jím všechny své pracanty a navíc nováčka z majáku. Odměnou je také příchod nového ročního období. Zajímavé je, že tato fáze pro každého nastává v jiný okamžik, takže zatímco jeden má hotovo dříve, jiní mohou ještě být ve své etapě roku. Ten tu začíná v zimě, takže směřujete skrze jaro, léto a podzim k další zimě, při jejímž nastání je čas na přepočítání bodů.

Vstříc této novince jsem se vydal poté, co jsem řadu hodin hrál primárně Mláďata z Divukraje. Musím proto konstatovat, že oproti tomu, co mi bylo umožněno prožít v malé vesničce, jsem zde dostal o něco komplexnější zážitek postavený daleko více na kartách než v případě varianty pro mladší hráče. Základy jsou v Divukraj: Dálava víceméně totožné, takže hodně pracujete s pracanty, vykládáte karty a pomaličku realizujete své město, během čehož se po moři prohánějí koráby, které vám dokážou také získat nějaký ten vítězný bodík navíc. Vizuální zpracování celku je pak velmi slušné. Jediné, co mi schází, jsou komplexnější komponenty, na něž jsem si navykl, avšak nikdy nelze mít vše.

Při hraní Divukraj: Dálava jsem se po většinu času příjemně bavil. Hra mi nabídla dobře známý formát v náročnějším podání, což je vlastně důvod, proč bych ji doporučil o kapku starším hráčům než Mláďata z Divukraje. Čeká tu toho totiž na vás více a bez taktizování to úplně nejde. Pokud ale hledáte alternativu za na děti zacílený kousek, je podle mého názoru Dálava slušnou volbou. Minimálně v mých očích jejím pořízením chybu rozhodně neuděláte.

Za poskytnutí kopie hry Divukraj: Dálava na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti REXhry.