Dům snů: Vybudujte svůj vysněný dům za pouhých dvanáct kol

Her, ve kterých různě operujete s kartami, není málo. Čím však herní trh úplně nepřetéká, jsou tituly, ve kterých s nimi vyloženě budujete. Proto mi přišlo vhod, když jsem se pustil do hraní zajímavě vyhlížející hry Dům snů. Ta je postavena na myšlence budování domu právě za pomoci karet. Každý hráč tu má svůj vlastní dům, takže se nebudete muset o nemovitost přímo prát. Všichni ale dostanete do rukou prázdný prostor, s nímž je nutné ve jménu vítězství pracovat. Celek je rozdělen do dvanácti kol, což není vůbec málo.

Počet hráčů: 1-6

Herní doba: 40 minut

Věk: 8+

V jejich rámci si hráči ve svém tahu vždy berou kartu místnosti, která je spojena se zvláštní kartou nacházející se přímo nad ní. Nabídka místností vám dá k dispozici klasické prostory, různé specifické přístavby a také suterén, do něhož lze umístit různé zvláštní místnosti. Ve sklepě můžete mít například prosté skladiště nebo komplexní dílnu. Jakmile si kartu vezmete, Dům snů vás „nutí“ ji ihned umístit. Zajímavé je, že nabídka karet je vždy specifická pro dané kolo, takže je třeba opravdu dobře promyslet, jaké kousky si vezmete a co necháte ostatním hráčům nebo propadnout.

Samotné formování podoby domu není až tak náročné, avšak určitá pravidla přeci jen má. Tím nejzákladnějším je to, že pod pokojovou kartou nesmí být volný prostor, což je logické, protože když stavíte dům, nelze začít od střechy. Karty suterénu mají ve hře Dům snů také jasně dané místo, takže je nedáte na půdu, stejně jako neuložíte karty pokojů do prostoru určeného pro sklep, i když chápu, že se jistě najdou lidé, kteří mají ve svém vysněném domě sklepní vězení či jinou lahůdku.

Jediné omezení, které mi ve hře Dům snů přijde trochu mimo, je skutečnost, že místnosti mají jasně definovaný rozsah. Ložnici lze například rozložit do dvou políček, zatímco obývací pokoj je v tomto ohledu štědřejší a umožňuje vám díky třem budovatelským bodům trochu více se vyřádit. Zde bych si dokázal představit více možností. Když náhodou splníte maximální rozsah místnosti, stává se uzavřenou, což znamená, že k ní už nelze přikládat totožné karty, ale musíte z nich udělat prázdné místnosti.

Místnost lze uzavřít i předčasně, musíte k tomu ale použít speciální karty. Ty představují ve hře Dům snů prvek, který vám umožní přemísťovat karty, získávat kousky z odhazovacího balíčku nebo deaktivovat faktor uzavírání místností, což je díky unikátnímu pomocníkovi méně problematické. V nabídce pak nechybí ani karty nářadí, které využijete ve chvíli, kdy se vám to hodí. Mohou vám pomoci například tehdy, když se vám líbí nějaká karta, ale vaše pořadové číslo není úplně ideální.

Bodování je založeno na vaší schopnosti kombinovat pokoje, a především na jejich bodové hodnotě. Zásadní je také to, čím svůj dům vybavíte a jak zkombinujete funkční prvky. Detailů je dost, ale po jedné hře vám Dům snů přejde dobře do krve. Vítězem se stane ten, kdo získá nejvíce bodů.

Chcete si hratelnost deskovky Dům snů okořenit nebo toužíte po tom, ji hrát s více hráči? Právě pro vás je tu rozšíření Dům snů: Slunečnicová ulice 156. V základu přináší širší prostor pro karty a také dvojici domů, do kterých se mohou pustit nováčci. Pokud ale čekáte, že je to vše, tak rozhodně ne. Máme tu také další karty pokojů a vybavení, se kterými je možné velmi aktivně pracovat. Zajímavá je pak postava technika, který vám umožní expandovat místnosti svisle, což hře dává úplně novou dynamiku.

Dost zásadní jsou pak v rozšíření Dům snů: Slunečnicová ulice 156 nové moduly. První, nesoucí název Stavební plány, před hráče staví různé cíle, které je nutné splnit k získání dodatečných bodů. Čím více splníte, tím více bodů dostanete, a občas je to slušná výzva. Druhý režim je formát Rodina a přátelé, který pracuje s myšlenkou, že do svého domu budete zvát lidi, a tak získávat dodatečné body. K pozvání potřebujete mít místnosti uvedené na kartě přítele. Stejně jako Pokémony, i přátele chcete mít co nejvíc.

Přidání nových karet i režimů je dobrou cestou, jak si hru dost okořenit. Dům snů: Slunečnicová ulice 156 pak přináší i režim pro jednoho hráče, v jehož rámci dochází k budování domu snů, na které máte opět dvanáct kol. Záležitost je to zábavná, takže si člověk vystačí i sám.

První zaplněné nemovitosti mám nyní za sebou, a proto nastává ideální čas tento kousek zhodnotit. Hratelnost je překvapivě jednoduchá, takže hru rychle vysvětlíte a můžete se vrhnout do hraní. Vizuální zpracování karet je slušné, stejně tak se povedl návrh veškerých dostupných komponent. Jediné, co bych snad vytkl, je omezený počet propojení některých místností. Reálně bych si totiž dokázal představit větší koupelny.

Jako celek však Dům snů spolu s rozšířením Slunečnicová ulice 156 představuje slušnou záležitost, která má své kouzlo. Vklouznutí do ní není náročné, díky čemuž bych se nebál ji doporučit i mladším hráčům. Bez čtení to ale nejde moc dobře, takže minimální požadavek je schopnost přečíst si to, co mají děti před sebou. Pokud hledáte hru na hodinu a máte po ruce spoluhráče s touto dovedností, nebál bych se po této hře sáhnout.

Za poskytnutí kopie hry Dům snů a Dům snů: Slunečnicová ulice 156 na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti Asmodee Czech Republic.