Článek
Bolest lze přijímat různě
Příběh Elden Ringu není třeba asi příliš barvitě popisovat. Máme zde epické dobrodružství, jež hráče stejně jako další soulsovky na počátku vysílá vstříc světu, který před něj mnoho pozitivního nestaví. Vše je tu rozvráceno, všude čekají nepřátelé a naděje leží snad jen u plamínků, jež klasicky slouží k vylepšování statistik. Jednou z novinek, jež spatřujete předtím, než zamíříte do světa, je přítomnost dvojice povolání, která si lze vzít do akce. Máme tu hutněji osázeného rytíře a o kapku lehčeji osázenou alternativu, která je v boji dynamičtější.

Příjemné setkání.
Pokud jste pak hráli pouze základní hru, je tu také Shadow of the Erdtree, což je expanze, která se vám otevírá poté, co se vypořádáte s adekvátním počtem bossů, nebo lépe řečeno se specifickými postavami. Samotná expanze je samozřejmě o poznání náročnější než základ, jelikož stojí na principu pomalého vývoje, kdy fakticky jdete od píky, avšak celkově je stejně hutná jako základ, a možná v lecčem hutnější, protože autoři skrze ni prezentují další linii, která má co nabídnout těm, kteří touží po tom se o známém světě dozvědět více, přičemž jakožto bonus dostanou slušnou dávku bolesti navíc.

Pěkně potichoučku.
Hratelnost samotná je opět velmi intenzivní, takže na ty z vás, jimž se dosud svět Elden Ring vyhýbal, čeká prostor plný výzev, příběhů a pomalého postupu, přičemž každá vyhraná bitva vás posouvá zase o kus dál. Během let proběhla celková optimalizace, takže tu rozhodně nenarazíte na přesílené soky či výrazné bugy narušující hratelnost. Ty jsou už dávno minulostí, což vnímám jako velké plus toho, vrhnout se do tohoto světa o něco později. Oproti PC je pak rozhodně nevýhodou skutečnost, že tu multiplayer fakticky nemáte, pokud neplatíte, což se mi úplně nelíbí, avšak celou cestu lze absolvovat bez toho, aby reálně hráč potřeboval jiné jedince, protože tu najdete stíny výrazných postav, jež vám mohou píchnout, když se náhodou budete cítit v úzkých.

Jeskyně jsou místem plným výzev.
Samotné ovládání pak neprošlo zásadní změnou. Elden Ring: Tarnished Edition se na Nintendo Switch 2 ovládá opravdu dobře, takže není náročné jednotlivé souboje absolvovat bez ztráty kytičky, i když samozřejmě ve výsledku záleží na vašich schopnostech a také na tom, jak moc do bitvy přijdete nadopovaní. Oproti ostatním titulům od FromSoftware je Elden Ring o poznání přístupnější v tomto ohledu, takže když to někde nejde, není nic jednoduššího než se obrátit, pokosit pár nepřátel jinde a následně se vrátit a ukázat šikanátorům, kde je jejich pravé místo.

Čím lepší jste, tím méně šancí mají protivníci.
Technická stránka Elden Ring: Tarnished Edition je překvapivě povedená. Do rukou jsem dostal maximálně vyladěný port, který po většinu herní doby jel bez jakýchkoliv zásadních záseků či extrémních limitací. Nutno však říci, že ve srovnání s PC verzí vizuál není až taková sláva, rozhodně tu nebudete žasnout, i když z vlastní zkušenosti musím říct, že u portů to takto zkrátka bývá často. Celkově se ale nejedná o žádnou hrůzu, takže se nebojím konstatovat, že si hraní po stránce technické a vizuální dokážete obstojně vychutnat.

Au to bolí.
Elden Ring: Tarnished Edition vás na malé konzoli v plné palbě pohltí na hodiny
Opravdu jsem nečekal, že se Elden Ring na Nintendo Switch 2 podaří adekvátně dostat. Realita je však nakonec taková, že studio uspělo tam, kde leckdo počítal se selháním. Malá konzole vás nechá prožít jeden z nejepičtějších příběhů posledních let ve formátu, který má své kouzlo, i když samozřejmě máme zde jisté limitace, jež třeba PC verze nemá. Ale tak je tomu ve výsledku u konzolových verzí a portů vždy. Nutno ale říci, že tu dostanete kompletní zážitek, který je plný náročných výzev, epických příběhů a také výjevů, jež stojí za to.

Smrt vám může přinést prakticky cokoliv.
Komu bych za sebe v rámci této recenze Elden Ring: Tarnished Edition? Co si budeme povídat, pokud už máte s Elden Ringem nějakou zkušenost, tak víte, že je to pecka, co prostě hrát chcete. Doporučil bych ji tím pádem všem fanouškům na Nintendo Switch 2, kteří chtějí zažít bolest i následný vzestup spojený s porážkou nepřátel často působících jako nezdolná skála. Zkrátka a dobře, tento port se opravdu povedl, nebo minimálně já jej tak vnímám.





