Článek
Ve FUK opravdu není fuk kolik máte karet jaké barvy
Partie v karetní hře FUK startuje tak, že si nejdříve určíte její podobu. Čím více je ve hře hráčů, tím větší objem balíčků je do ní zapojen a naopak, takže když jsou tu pouze dva hrající, odložíte dvě sady karet, zatímco při plném počtu zůstávají všechny barvičky. Rozdílný je pak také počet rozdaných karet, který se mírně zmenšuje při nárůstu lidí u stolu. Délku partie si pak určíte mezi sebou nastavením počtu bodů. Jakmile máte zformovány podmínky už vám nic nebrání v tom dát se do hraní.
Počet hráčů: 2-6
Herní doba: 10 minut
Věk: 8+
Před vámi jsou vyloženy čtyři karty tvořící řadu. Kolo pak stojí na tom, že hráči v rámci svého tahu vyberou jednu ze svých karet a položí jí ve FUK před sebe. Když má totožné číslo jako už nabízené karty vezmete si zpět jak svou kartu, tak i další kartičky z nabídky prezentující danou hodnotu. Jakou kartu zahrajete je pouze na vás, takže vás rozhodně nikdo nenutí k vynášení karet, které by vám do rukou mohly přinést něco co nechcete. Většinou se tu totiž snažíte sbírat kousky určitých barev.
Řadu karet s níž se pracuje postupem času doplňujete, takže se vám do určité fáze hry nemůže stát, že by zůstal prostor nevyplněn. Stačí jen aby před hráčem byly méně než čtyři karty a už musíte sáhnout do dobíracího balíčku. Když ten náhodou dojde, nezbývá vám nic jiného než to, že hru ve FUK dohrajete s menším počtem karet v řadě. Dojít dokonce může i na to, že linie je zcela vyprázdněna. V takovém případě se snažíte dostat z ruky kusy, které nechcete, protože i do nezaplněného prostoru můžete vykládat karty.
Stále však platí, že každý hráč může ve svém tahu zahrát pouze jednu kartu. Samotné kolo ve FUK končí v momentu, kdy všichni hráči zahrají všechny karty ze své ruky. Jakmile k tomu dojde nastává čas obodování karet, které mají před sebou, protože nic moc jiného se dělat nedá. Nejdříve sečtete jednotlivé barvy.
Když se vám podaří shromáždit více barev v totožném objemu následně jejich hodnotu sečtete. K odečítání bodíků dochází pak na základě vyhodnocení nejméně zastoupené barvičky. Jakmile víte, jaká to byla, odečtete si počet nejméně zastoupené barvy od celkové hodnoty. Platí tu ovšem stejný princip jak u nejvíce zastoupených, takže když je nejméně zastoupených více, odečet se ve FUK může týkat více barev, což je dost nepříjemné.
Kvůli nim se vám nejednou klidně může stát, že budete mít ve výsledku více záporných bodíků než těch pozitivních, protože si zkrátka neuhlídáte objem nabraných karet. V momentu, kdy máte spočítáno může začít další kolo. FUK se hraje fakticky až do momentu, než dosáhnete počtu bodů, jenž byl stanoven na samém začátku partie.
FUK sází na vysoké tempo a nenáročnou hratelnost
Karetní hra FUK je jedním z vizuálně zajímavých děl, která dost staví na zpracování karet a tempu. Samotná hratelnost je v základu relativně nenáročná, takže naskočit do tohoto výtvoru nepředstavuje nic, co by bylo pro mladší hráče problémem. Hodně se mi pak líbí skutečnost, že hráči si tu vlastně už od startu mají možnost definovat to, jak dlouhá bude partie, díky čemuž si lze vítěznou hodnotu nastavit na pětiminutovku i výrazně delší záležitost.
FUK je nenáročnou karetní hrou, ve které hrajete jasně číselně a barevně zpracované karty. Zatímco v případě Trio mi přišlo, že to byl kus zajímavý, v tomto případě bych řekl, že hratelnost je sice fajn, avšak nepatří mezi nic dechberoucího, či vyloženě extrémně chytlavého, jako je tomu v Trio. Pokud ale máte rádi relativně rychlé karetní hry pracující s tématem čísel a barev, tak bych klidně do tohoto kusu šel.
Za poskytnutí kopie hry Fuk na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti REXhry.