Ready or Not je dokonalá taktická střílečka, v níž se za chyby trestá smrtí

V Ready or Not se s vámi nikdo mazat nebude

Každý z nás měl možnost někdy ve filmu vidět, jak zásahová jednotka rozrazila dveře a vpadla do bytu pachatele. Pro ty z vás, které tato scéna vždy fascinovala je tu taktická střílečka Ready or Not. Ta totiž z hráče udělá jednoho z členů týmu majícího na starosti rychlé vyčištění prostoru plného různě zásadních hrozeb. V případě, že se rozhodnete tuto FPS hrát spolu s přáteli, budete pouze jedním z účastníků. Hra však nabízí také režim pro jednoho jednotlivce, který lze nazvat kampaní.

Když sáhnete po této alternativě, tak se transformujete do role velícího důstojníka, který vede své hochy z jedné akce do druhé a snaží se, aby celý průběh operací byl co nejplynulejší. Zda se stanete člověkem v první linii, nebo pouze chlápkem co žene své podřízené kupředu ve snaze předejít zranění je v Ready or Not na vás. Vždy před sebou máte ovšem sérii úkolů, které musíte pro úspěch celé mise splnit.

Jednou zachraňujete rukojmí a přinášíte řád do místa zasaženého chaosem. Jindy zas prohledáváte sídlo magorů posedlých zbraněmi, což v praxi znamená, že na vás v malé chaloupce čeká vedle po zuby ozbrojených šílenců také hromada nástražných pastí schopných vyhodit do vzduchu celou jednotku. Jak kráčíte z jedné akce do druhé, tak máte možnost sledovat vývoj vašich podřízených a také příběhu.

Ano, čtete správně. Ready or Not disponuje dějem. Ten však není celistvý jako v jiných hrách ale stojí spíše na myšlence toho, že určité operace jsou navzájem propojeny. Díky čemuž tak nějak dává smysl, proč se vaše parta vydala právě do daného místa. Zátahy budete dělat proti výrobcům dětského porna, producentům metamfetaminu nebo militantním extrémistům.

Každá mise hráči nabízí detaily, s nimiž může pracovat. Když třeba děláte zátah do podivné budovy, ve které se točila dětská pornografie máte možnost spatřit snímky nutící dosti k zamyšlení. To jakým způsobem jsou jednotlivé mapy navrženy, je nutné ocenit pochvalou. Všechny destinace totiž hráči nabízí řadu možností, jak v nich s jednotkou operovat, díky čemuž před sebou nemáte nikdy pouze jednu jedinou cestu.

Tu můžete vypáčit vrata a tiše vstoupit do místnosti, zatímco jindy si celý prostor obejdete, tvrdě vykopnete zadní dveře a po hození omračujícího granátu začnete přítomná bezpečnostní rizika pěkně jedno po druhém likvidovat. Ready or Not stojí na realistických základech, takže správným zásahem dokážete nepřítele eliminovat na jediný výstřel. Naopak to však funguje stejně.

Akce tu kvůli této skutečnosti občas může skončit dřív, než pořádně začne. Stačí jen otevřít nesprávné dveře, nebo nakouknout na místo, kde někdo čeká a už se válíte ve vlastní krvi a operace končí. Brzy se proto naučíte, že věřit se nedá nikomu na koho narazíte. Že se někdo tváří jako civilista totiž rozhodně neznamená, že za pár sekund poté co se k němu otočíte zády nevytáhne zbraň a neustřelí vám hlavu.

Všechny je tu nutné svázat. Za každou chybu v Ready or Not platíte smrtí a restartování celé operace, takže se vám nevyplatí věřit ani té nejroztomilejší postavě, kterou vám vývojáři postaví do cesty. Ve výsledku není dobré šetřit nikoho. Vzdávajícího se kriminálníka totiž nejednou napadne, že vystřelit po vás ze schované pistole je dobrý nápad.

Jeden by si řekl, že je lepší vždy střílet a až poté se ptát. Za jistých okolností jistě ano, jenže stále jste policistou, což v praxi znamená, že střelba do cíle může být brána jako nadměrné užití síly. Osobně jsem ale po čase přešel na taktiku ignorování tohoto faktu, protože zatímco má jednotka byla svázána paragrafy, padouchy nikdo neinformoval, že nemají střílet do strážců zákona.

AI nepřátel je tu zpracována velmi pečlivě, takže člověk musí neustále počítat s nějakou tou fintou. Spolehnout se však můžete také na své společníky, takže se dá říct, že v Ready or Not se na ně můžete spolehnout. Mistrně jsou tu pak zpracovány zbraně jejichž chování odpovídá tomu, co si představuji pod slovem dokonale zpracovaný gunplay spojený s pestrou škálou zbraní a výstroje, kterou si je možné vzít do akce.

Pokud jde o nedostatky kompletu, tak mi v Ready or Not vadilo pouze to, že se AI občas se svými svěřenci zatoulala. Zkrátka je občas zavedla zcela mimo můj dosah a já je následně musel kvůli dokončení celé mise hledat, což nebylo moc příjemné. Nic jiného ovšem výrazně nedráždilo mé hráčské smysly.

Absolvovat v Ready or Not všechny mise je nebývale náročné. Když se vám to ale podaří tento kousek vám dost otevře oči. Ukáže vám, že práce policie není žádný med. Celkové zpracování je ovšem natolik poutavé, že do akce budete pravděpodobně sami nebo s přáteli vyrážet i poté co dokončíte „kampaň“. Nabídnut vám tu totiž bude výborný gunplay, mistrně navržené úrovně plné nástrah, AI schopná svým nepřátelům zatopit a také hutná atmosféra. Pokud hledáte titul schopný prezentovat relativně realisticky to, jak vypadá práce zásahovky, nebo zkrátka jen toužíte po nástupci série SWAT, tak je tohle jasná volba.