Článek
Pokračování Jindrova příběhu má v Kingdom Come: Deliverance 2 opět grády
Mistrovský výtvor Dana Vávry a jeho týmu dostal pokračování, na něž jsem se těšil už od prvního představení. Nebudu však lhát – měl jsem též strach, protože mi přišlo, že datum vydání je příliš blízko. Nakonec to ale dopadlo dobře. Warhorse opět vsadilo na řadu osvědčených karet. Jedním z jeho primárních es se stal herní svět. Tentokrát se jedná o dvě mapy. Jindra vyráží vstříc Trosecku a Kutnohorsku. Těšit se díky tomu můžete na dvě dosti odlišně navržené destinace, nabízející nejen jiná místa k průzkumu, nýbrž též specifickou krajinu, již objevujete.
V případě Trosecka se jedná o prostor kolem hradu Trosky, který není ruinou, nýbrž impozantní tvrzí pod kontrolou drsného Otty III. z Bergova, jenž se s ničím nepáře. Kraj je to plný banditů, takže v něm zažijete různé divoké momenty. Hodně se mi pak líbí zpracování Prachovských skal, jimž zmíněná pevnost dominuje. Středobodem Kutnohorska pak není nic jiného než Kutná Hora, kde se děje leccos, protože v městě plném stříbra zkrátka nemůže být nikdy nuda. Krajina je ale daleko prostupnější, takže v ní tolik nebojujete se skalami, narušujícími plynulost vašeho postupu. Nutno pak dát do popředí, že obě lokality jsou navrženy skutečně detailně, čehož si cením. Warhorse opět odvedlo výbornou práci.
Nádherný herní svět by však byl bez adekvátního zaplnění k ničemu. Studio ani po této stránce naštěstí neselhalo. Díky tomu před hráčem stojí desítky kvalitních dějových linií, které různě testují vaši morálku a také schopnost vnímat středověkou realitu. Samotná vyprávění většinou nejsou ze své podstaty až tak neobvyklá, mají však ve zvyku se větvit, díky čemuž vás následně vedou k dalším zakázkám a příběhům, které navazují na první pohled nenápadnou linku. Osobně mi tento formát přijde geniální, protože je nebývale přirozený. Celkově nemůžete říct, že by se něco z toho, co prožijete, nemohlo stát, a tak je to dle mého správně. Tu se zapletete s místními rváči, zatímco jindy řešíte problémy trápící jednoho z neoblíbených obyvatel jedné z vesnic.
Jelikož je herní svět otevřený, neschází v něm ani náhodné události, které mají v hráči evokovat to, že procházejí prostorem, jenž žije. Dá se říci, že v tomto ohledu Warhorse vyloženě neselhává, avšak škála momentů by mohla být o poznání pestřejší. Vývoj náhodných událostí ale může být různý dle vašich rozhodnutí, takže zde nemám příliš velký důvod být extrémně kritický. Dokázal bych si ale představit víc alternativ, které časem možná přibydou. Věnovat se pak v něm navíc můžete různým vedlejším aktivitám. Pustit se lze do lovu zvěře, kování zbraní, vaření lektvarů nebo hraní kostek, které představují nebývale adiktivní záležitost.
Neschází tu pak ani zlodějna. Tu lze provozovat ve dne i v noci, avšak když zhasnou světla, dokážete svou práci dělat výrazně efektivněji. Právě na kradení lze vidět snahu tvůrců svůj titul zjednodušit. Oproti minulému dílu je práce se zámky o poznání snazší. Stejně tak na vás jsou kladeny menší nároky, když olupujete. Osobně to ale považuji za velké plus, protože v prvním dílu jsem se zbytečně vysokou úrovní obtížnosti měl trochu problém. Přístupnost zkrátka více dokáže vtáhnout. I přes jisté zjednodušení páčení se vám ale může stát, že vás chytnou. Jakmile taková situace nastane, můžete se vykoupit, zkusit se z problémů vykecat, přijmout trest, nebo sáhnout po meči.
Pokud zvolíte poslední z možností, zjistíte, že i soubojový systém byl do jisté míry přizpůsoben tak, aby Kingdom Come: Deliverance 2 více sedělo obyčejnému hráči a necílilo pouze na drsné hochy, schopné pochopit relativně náročný soubojový systém. Tentokrát je šerm a celkově kontaktní boj o poznání jednodušší. Stačí jen trochu pochopit jeho základy a máte prakticky vystaráno až do konce hry. Pro ty, jimž by náhodou kontaktní formát i tak nesedl, jsou tu ještě luky a minimálně mnou v prvním díle hodně postrádané kuše. Neschází pak ani píšťaly, avšak s těmi se zachází asi stejně dobře jako s mečem v prvním Kingdom Come: Deliverance. Nejsou ovšem až tak nezbytným prvkem, takže se bez nich obejdete.
Práce s tradičními střelnými zbraněmi mi ale hodně sedla. Eliminoval jsem s jejich pomocí jak zvířata, tak i stráže v životem kypících městech. Jejich efektivita je však pevně napojena na vývoj hlavního hrdiny, takže jejich plný potenciál využijete až tehdy, když máte nějaký ten bodík v práci se střelnými zbraněmi a též směru orientovaném na lov zvěře či tichý pohyb. Jindra tu má stejně jako v předchozím díle řadu možností, jak se vyvíjet. Obdobně jako v minulosti vše pak stojí na reálném dělání daných věcí, takže jen vařením lektvarů si zlepšíte alchymii, zatímco sílu zvednete tak, že budete tahat těžké předměty a bojovat. Tento formát je podle mého jednou z ideálních cest, jež lze v RPG zvolit.
O vývoji, herním světě i soubojovém systému už víte leccos, pojďme se tedy podívat na to, jak si stojí příběh. Ten má v Kingdom Come: Deliverance 2 stejné grády jako u jedničky. Můžete se tím pádem těšit na poctivé vyprávění, v němž neschází láska, zrada a také impozantní bitvy. Ano, konečně tu máme střety slibované v prvním díle. Do popředí bych pak bezpochyby dal také herecké výkony jednotlivých postav a též dabing. Ano, konečně tu máme oficiální dabing a stojí za to. Sice jsem si na něj musel trochu zvykat, avšak nakonec to byl velmi příjemný zážitek. Hodně mi sedl Marek Vašut nebo Ondřej Vetchý.
Jestli bych rád tvůrce ještě za něco pochválil, rozhodně je to optimalizace. Ta se opravdu povedla, takže se tu neopakuje situace jako u Stalker 2. Kingdom Come: Deliverance 2 si díky tomu užijete jak na starších mašinách, tak i na nových strojích. Zvolená sestava pak definuje to, na jaké detaily si vychutnáte svůj pobyt v herním světě. Přítomny tu pak nejsou ani bugy či výrazné nedostatky, což je též super.
Kingdom Come: Deliverance 2 je přístupnější, větší a lepší
Jako celek je Kingdom Come: Deliverance 2 velmi příjemným překvapením. Rozhodně jsem nečekal, že k nám dorazí v tak vyladěném stavu. Stejně tak jsem moc nevěřil příběhu. Nakonec ale vše dopadlo dobře. Dan Vávra a jeho tým nám nabídl perfektní středověké akční RPG, v němž se nebojí trochu ubrat plyn po stránce obtížnosti, aby si zážitek užil i obyčejný hráč. Všeho je víc. Vylepšena byla i hratelnost nebo vizuál. Na kompletu je zkrátka patrné, že tentokrát bylo k dispozici více finančních prostředků než dříve.
Kingdom Come: Deliverance 2 je bezpochyby jednou z her roku 2025. Osobně si nemyslím, že k nám dorazí letos silnější RPG, avšak stát se může leccos. Moc s tím ale nepočítám, protože tady máme něco unikátního, co se vidí jednou za řadu let. Kingdom Come: Deliverance 2 doporučuji všemi deseti zkušeným hráčům i nováčkům, jelikož – jak jsem psal výše – tentokrát šla laťka obtížnosti dolů. Za mě mají tvůrci i za tento krok palec nahoru.