To (ne)chceš! - zábavná záležitost, kterou doma fakt chcete

Vánoce nebo i narozeniny jsou etapou vašeho života, kdy dostáváte dárečky. Ne vždy samozřejmě dostanete vše po čem toužíte a přesně o tom je i párty hra To (ne)chceš!, ve které dostáváte dárky a snažíte se nezapomenout na to, kdo vám co v následujících chvílích dá. Ten z vás, jemuž se dostal nějaký ten dáreček do rukou jako poslednímu startuje celou partii líznutím karty. Na ní jeden z řady unikátních předmětů.

Počet hráčů: 3 - 8

Herní doba: 15 minut

Věk: 8+

Ten musíte svému okolí ukázat, načež kartu obrátíte na stranu, která ukazuje směr, jakým bude dáreček putovat. V elementární variaci hry putuje dáreček pouze do leva, či doprava. Komplexnější verze To (ne)chceš! pak nabízí možnost dát danajský dar komkoliv, kdo s vámi hraje. Kromě sebe samých samozřejmě, protože dárky svému odrazu v zrcadle předávají pouze blázni. Celkem na vás čeká rovných 110 kousků, které lze zapojit do hry.

V nabídce můžete nalézt třeba kazety, tužky, brýle, žáby, sladkosti, knihy nebe bezpočet jiných předmětů a zvířátek zobrazených na kartách. První hráč předává v To (ne)chceš! kartu kolegovi, kterému jí předává s určitou větou, v níž je předmět zmíněn. Nemusí ovšem být prezentován vyloženě kus, který máte. Klidně se máte možnost pokusit blafovat, takže namísto žabičky se dá říci, že předáváte lahodnou čokoládu.

Na začátku je nepravděpodobné, aby si zbytek osazenstva nepamatoval, co měl na počátku hry. Jak však jde čas, náročnost stoupá, protože hráč, který přijme dárek jej v To (ne)chceš! neposílá dál, ale namísto něj se na cestu vydává balíček, jímž disponoval daný jednotlivec, a přijatý předmět posílá do světa až poté, co mu někdo dá do rukou nový „balíček“, jenž si bude moci rozbalit. Jak už bylo řečeno, při předávání dárku je nutné říct, co vlastně předáváte a je pouze na vaši paměti, zda si vzpomíná na to, co měl jaký z vašich sousedů.

Nic vám dokonce nebrání dárek odmítnout. Ano, je tomu skutečně tak. Klidně lze říci, že pod „obalem“ se neskrývá to, co daný hráč prezentuje, a tím pádem je možno říci, že ho nechce. Za předpokladu, že se skutečně nejedná o předmět, který měl být dán, tak si darující kartu může nechat a dá si jí na svou osobní hromádku. Je tu však i možnost, že se v To (ne)chceš! splete obdarovaný. Když nastane taková situace tak si stejně jako darující odloží na svou hromádku. Následně se do hry dostává nová karta, která vás nutí si zapamatovat další prvek, jenž vám v příštích minutách může pokazit život. Zkrátka a dobře, partie je tu plná neustále se objevujících nástrah.

Celý střet prohrává v To (ne)chceš! ten, komu se jakožto prvnímu podaří nastřádat trojici karet. Těm z vás, kterým připadá schéma hratelnosti příliš jednoduché nabízí pak tento kousek možnost si obtížnost navýšit tak, že budete hrát pouze s jednou barvou šipek. Dalším prvkem zvyšujícím laťku může být navýšení počtu dárků, protože si musíte zapamatovat více faktorů než za předpokladu, že máte jeden dárek u každého.

To (ne)chceš! je nenápadnou karetní hrou, která podle mého názoru patří do kategorie titulů, které může hrát takřka každý, protože nestojí na žádných extrémně komplexních mechanizmech. Máte tu zkrátka obrázky, které si je třeba pamatovat a na tom stojí váš veškerý úspěch. Osobně se mi dost líbí to, jak je paleta pestrá. Stejně tak je dobré, že si lze obtížnost navýšit skrze jasně dané modifikace.

Co si budeme povídat, To (ne)chceš! je jednou z těch party her, které doma opravdu chcete. Jedná se totiž o povedenou záležitost pracující s vaší pamětí, jíž se není vůbec náročné naučit, takže do ní mohou naskočit různé věkové kategorie. Zkrátka a jednoduše přístupná hra pro všechny.

Za poskytnutí kopie hry To (ne)chceš! na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti Ravensburger.