Ukradené Vánoce Tima Burtona a další zajímavé hry pod stromeček pro občasné hráče

Jakou jinou hru doporučit pod stromeček než kousek zaměřený vyloženě na Vánoce. Ukradené Vánoce Tima Burtona jsou jasnou volbou kvůli více prvkům. Asi tím nejzásadnějším je skutečnost, že se jedná o rodinnou hru, která má velký potenciál zaujmout na nejeden zimní večer. Orientována je až na šest hráčů a za sebe mohu říct, že čím více lidí hraje, tím více je využit její potenciál.

Proč? Hlavně kvůli skutečnosti, že každá postava tu nabízí úplně jiné možnosti než její konkurenti. Jednotlivé postavičky mají navíc dvojí škálování obtížnosti, takže někteří jsou určení spíše pro začátečníky, zatímco jiní cílí více na zkušenější hráče. Prim tu hrají karty, které vynášíte, a tak bojujete vždy o trojici území. Některé kartičky mají pouze hodnoty, určitá část však pracuje s nějakým tím popisem, takže je dobré umět číst. Osobně ale považuji Ukradené Vánoce Tima Burtona za něco, k čemu si dokáží vytvořit vztah i žáci první třídy, takže rozhodně to není špatná volba. Cenovka navíc není nikterak extrémní.

Rádi zakreslujete v pláncích? A co takhle formovat podobu nových plánů pro připravované metro? Přesně to vám nabídne zakreslovací hra Příští stanice Londýn, kterou tu vydává společnost Mindok. Dány jsou vám do rukou pastelky a bloček, na kterém budete zaznamenávat to, kde povedou stanice. Na začátku to bude vše jednoduché, jenže jak bude partie postupovat, náročnost se začne navyšovat.

Primárním důvodem zvýšení obtížnosti bude zkrátka skutečnost, že se prostor k budování začne snižovat. A aby toho nebylo málo, tak tratě nemohou být propojené jinde než na stanicích. Občas je to dost náročné, celkově je ale tento zakreslovací kousek tím, čím potěšíte ty, jimž se líbí kreativní vytváření cest. Protože ve výsledku přesně to tu děláte. Autoři za něj navíc i přes vysokou znovuhratelnost nechtějí moc, což považuji též za pozitivum.

Jelikož žiju nedaleko Vsetína hokej mi není zcela cizí, což mě vedlo k tomu do svého výběru zařadit také nový deskový titul zaměřený na tento sport. Extraliga All-Stars 1993–2023: Karetní hra od Blackfire je kouskem, ve kterém jsou vám dány do rukou hráči, jimž bylo umožněno projít touto soutěží. Hratelnost je ve své podstatě velmi přístupná. Vašim úkolem je hráče sehrát v rámci obrany i útoku. Čím efektivněji jednotlivé lajny zpracujete, tím zajímavější výsledky pak budou schopny generovat.

Hratelnost je plynulá. Zápasy díky tomu opravdu odsýpají. Fandové hokeje navíc dostanou do rukou mistrně zpracované herní karty. Ty jim připomenou časy, kdy ještě docházelo k velmi aktivnímu sběru sběratelských kartiček s hráči. Během hraní se díky jednotlivým kusům můžete dozvědět více o tom, jak úspěšný hráč je vám dán do rukou, k jakému týmu patří a jaká je jeho role. Téma je to zajímavé, zahrát si můžete navíc i sami, což je taktéž plusem. Pokud máte mezi přáteli či rodinou fandu hokeje, není špatné po Extraliga All-Stars 1993–2023: Karetní hra sáhnout.

První Karak patří mezi tituly, které se dlouhodobě umísťují ve všech vánočních výběrech. Karak 2 od Albi proto nemohl v těchto tipech na dárky chybět. A není tu pouze kvůli slavnému jménu, ale především pro skutečnost, že v rámci hratelnosti vylepšuje dobře známou myšlenku a v mnohém jí dokonce posouvá. Hrdinové jsou konečně venku ze zatuchlých kobek a nyní startuje její další velké dobrodružství.

V jeho rámci opět putujete políčkách, na které rovnou dáváte nepřátele. Hrdinové s nimi mohou bojovat sami, nebo mají možnost sáhnout po pomocnících, k nimž se dostanou skrze budování měst. Hratelnost zkrátka dostala slušné posílení, které z ní dělá kousek pro trošku náročnější hráče. Titul je to ale stále přístupný, takže i když nemáte moc zkušenosti s deskovými hrami, Karak 2 stále představuje něco, co by mohlo obohatit poličku fanoušků dobrodružství, v nichž hrají dost zásadní roli kostky.

Už dlouho jsem neměl v rukou hru, která by měla tak mistrně zpracované komponenty jako právě Moje kavárnička od vydavatelství Blackfire. Před hráče je v ní postaven jejich vlastní podnik, v němž se snaží co nejefektivněji realizovat neustále přicházející objednávky za pomoci pestré škály surovin jejichž vizuál vás vyloženě nadchne. A jak se získávají? Za pomoci speciální desky.

Poté se hráči pohybují, a tak plní útroby pěkně zpracovaných skleniček. Každé kafíčko tu díky tomu má jasnou podobu. Práce s herní deskou je intuitivní, a navíc tu neschází zlepšování, takže jste schopni hrát více takticky. Nic vám ale nebrání se pustit do přípravy kávy a čajů i s mladšími hráči, jimž nabídne Moje kavárnička neskutečně propracovaný zážitek. Jestli hledáte relativně jednoduchou deskovou hru pro méně zkušené kluky a holky, klidně bych volil tento kus.

Když jde o slavné vojevůdce, tak je Jan Žižka jednou z postav, na které nezapomene žádný lokální dějepisec. Jeho vozová hradba je zkrátka legendární. Pokud vás vždy zajímalo, jak na tom byl předtím, než dosáhl slávy, tak je vám dána možnost to zažít v deskové hře Jan Žižka: Zrod vojevůdce, která rozhodně nepatří mezi vyloženě nepřístupná díla. Před hráče je tu postavena mapa, na níž prožívají dobrodružství v kůži legendárního válečníka nebo některého z aktérů filmu Petra Jákla.

Ti mají k dispozici družinu prezentovanou kartami. Právě družina je tím, kdo jim pomáhá se dostat z každé šlamastiky a pomaličku stoupat po stupnici věhlasu. Jan Žižka: Zrod vojevůdce od vydavatelské společnosti Albi jakožto celek stojí na kostkách a kartách. Když si osvojíte pravidla, dokážete k hraní už dostat většinu starších členů vaší domácnosti, takže pro fandy historie se nejedná o špatnou možnost na dárek pod stromeček.

Stejně jako v případě článku zaměřeného dětské hry, jsem i tady myslel na ty, kterým sedí více hraní o samotě než ve skupině, díky čemuž se do tohoto seznamu dostala smart hra od Mindoku. Jezdecká akademie je záležitostí, zaměřenou na fanoušky koní a logiky. Dostanete v ní totiž do rukou prostor, kde se svou jezdkyni snažíte dostat z jedné části mapy na druhou, což je náročnější, než by se mohlo na první pohled zdát.

V nabídce této hry je celkem osmdesát rébusů testujících maximálně vaši schopnost pracovat s prostorem, který je vám dán. K dispozici máte deset dílků, s nimiž se snažíte pokořit rébusy prezentované v úhledné knížečce. Vhodný je tento kousek od sedmi let, u jeho hraní se však mohou „zapotit“ i zkušenější hráči. Hledáte-li náhodou něco pro ty, jimž není cizí dumání nad hádankami Jezdecká akademie by jim mohla udělat radost.

Pokud patříte mezi fanoušky karetních her a úplně vám nesedí hokej, historie ani tvorba Tima Burtona, je tu ještě jedna zajímavá alternativa, a tou je Fort. Ta dokáže hráče zaujmout prakticky na první pohled tím, jak je vizuálně zpracovaná. K dispozici jsou vám v ní dány karty malých uličníků, které máte možnost získat do své party a následně s nimi realizovat různé lumpárny.

V podstatě si tu vybíráte karty, a následně s nimi pracujete tak, aby byl co nejvíce využit jejich potenciál. Fajn je pak prvek spojený s tím, že nevyužité kamarády vám může kdokoliv, kdo jde kolem, sebrat a vytvořit z nich přátele své. Tempo hraní mi ve Fort přišlo plynulé. Po pochopení všech prvků je navíc celek relativně přístupný, takže není až tak náročné se do budování vašeho bunkru vrhnout. Pro ty, kteří holdují deckbuilding hrám, je to v podstatě sázka na jistotu.

Máte doma vášnivé pozorovatele ptactva, nebo zkrátka jen máte rádi přírodu? Tak to tu pro vás mám alternativu v podobě rodinné hry Na křídlech, v níž se z vás stanou ornitologové, kteří mají za úkol vytvořit co nejpůsobivější voliéru. Do té umísťujete karty ptáků, žádající si vždy trošku odlišné podmínky k tomu, aby je bylo vůbec možné vyložit.

Jedním z hlavních důvodů, proč jsem Na křídlech vybral, je skutečnost, že se jedná o skvělou hrou, schopnou zaujmout svým grafickým zpracováním, chytlavostí, a především přístupností, což jsou prvky, s nimiž si rodinné hry spojuji. Počítat během hraní ovšem musíte kvůli kostkám i s jistou mírou náhody. Pokud máte rádi hry s kartami vizuálně zajímavými komponenty, tak se nebojte po této lahůdce od Mindoku sáhnout.

Poslední záležitostí, která nemohla v tomto výčtu chybět, je Akropole od Tlama Games. Tato desková hra je dobrou volbou pro ty, jimž se líbí budování velkolepých staveb. To je, oč tu totiž běží. Za pomoci kamene tu budujete části impozantní metropole, která díky vašemu úsilí může růst až do nebes. Výstavba je rychlá a není vůbec náročné se do ní pustit, díky čemuž se do hraní mohou zapojit i mladší hráči.

Akropole je zkrátka přístupnou deskovou hrou pro hráče, kteří rádi přemýšlí nad tím, jak by mohlo vypadat jejich vysněné starověké město. Prakticky vám tu bude dána možnost si postavit své vlastní Atény. Hodně se mi na něm líbí vysoká míra nenáročnosti jak v rámci prostoru, tak i hratelnosti jako takové. Fajn je navíc také cenovka, díky níž dostanete za malé peníze hromadu zábavy.

Prezentovaná paleta deskových her pro občasné hráče je pouze malou hrstkou z toho, co trh nabízí o čemž se můžete přesvědčit v mém posledním výběru pod stromeček pro malé hráče. Pokud máte sami nějaké tipy na tituly rozhodně budu rád, když je zmíníte v komentářích. Pro ty z vás, kteří hledají něco pro náročnější hráče vyjde tento týden ještě text orientovaný také na komplexnější a rozměrově náročnější tituly. Za poskytnutí kopií děkuji společnostem Blackfire, Mindok,Fox in the Box, Albi a Tlama Games.