Článek
Když spatříte Voidwrought ihned se vám vybaví Hollow Knight
Na herní scéně jsou tituly, které ji do značné míry definují. Jedním z těch jasně určujících směrů je bezpochyby náročná, a především temná plošinovka Hollow Knight, ve které hráč zamířil do říše ponořené do temnoty plné děsivých výjevů. Voidwrought patří mezi jeden z těch titulů, na nichž je vidět jasná inspirace. Příběh tohoto kousku vás vezme vstříc ponurému univerzu, v němž nadchází nová éra ozářená rudou hvězdou. V kůži specifického hrdiny zamíříte do hlubin tajemného světa, které skýtají řadu nástrah testujících vaše schopnosti.
Základní myšlenka hratelnosti Voidwrought stojí na tradičním plošinovkovém formátu, takže spolu s vaším hrdinou zamíříte do různě navržených tunelů a hal disponujících řadou bodů, s nimiž má možnost pracovat. Postupem času si tak nějak klasicky otevíráte nové pohybové prvky, jež vám dávají příležitost zamířit do míst, kam vás původně hra nepustila. Úrovně samotné jsou navržené velmi pěkně, díky čemuž není proniknutí do nich nikterak náročné a člověk si vychutnává jak průzkum temných kobek, tak uzavřených vědeckých komplexů, kde probíhalo zřejmě leccos.
Pohybové schopnosti hlavního hrdiny mi ve Voidwrought přijdou dost omezené. Citelná je jeho nemotornost primárně během soubojů, kdy oproti jiným postavám z konkurenčních plošinovek není schopen odvádět adekvátní výkony, takže na bitvy není radost pohledět, ale spíše je tak nějak zvládáte. Během své cesty si pak otevírá nové bojové schopnosti skrze duše. Ano, mechanika duší už v tomto žánru fakticky nemůže chybět, s tím rozdílem, že po smrti je neztrácí, avšak zůstávají mu a celkově jsou spojeny primárně s uložením pozice, takže když náhodou odejdete ze hry bez toho, že byste ji uložili, klidně můžete přijít o několik stovek nebo rovnou tisícovku duší. Zajímavý formát, avšak neříkám, že někomu nemusí sednout více než koncept ztráty zkušeností a snahy je následně získat.
Zásadním nedostatkem Voidwrought jsou pak z mého pohledu souboje s bossy. Neříkám to úplně často, ale zde se jejich design moc nevyvedl. Namísto toho, aby nepřátelé pracovali s nějakou sérií útoků a smysluplně je obměňovali, nejednou nemají problém proti hráči užívat pouze jeden set schopností bez ohledu na jejich efektivitu, takže celý souboj může být velmi rychlý, nebo naopak velmi dlouhý dle toho, nač AI vsadí. V porovnání s jinými podobně laděnými projekty mi to přišlo hodně iritující, protože jsem zkrátka fanouškem kreativity, nikoliv značně nedomyšlených modelů, s nimiž pracuje právě Voidwrought.
Vlastně žádný z bossů mi tu neučaroval, což je dost smutné. Teoreticky může změnu v budoucnu přinést aktualizace, která na AI trochu zapracuje a udělá z ní aktivnějšího oponenta. Osobně v to ale příliš nedoufám, protože Voidwrought není zrovna z dílen velkých vývojářů, kteří mají čas a peníze na nějaké výraznější updaty, jež po letech udělají z jejich díla nezapomenutelný klenot. Je však možné, že se pletu a časem se dočkáme.
Vizuálem a designem úrovní Voidwrought zaujme, zbytek už tak výrazný není
Mám tento žánr upřímně rád, od Voidwrought jsem si sliboval, že mi dle prezentovaného vizuálu nabídne minimálně tak kvalitní zážitek jako Hollow Knight. Bohužel se nakonec tak nestalo, takže mi byl nabídnut titul s akceptovatelně navrženým světem, avšak hratelností, která má řadu mezer, včetně pohyblivosti hlavního hrdiny. Tou největší jsou ale zřejmě bossové, jejichž design je žalostný. Už jsem popravdě dlouho neviděl tak nesmyslně navržené soky, a to jsem hrál leccos. Je to trochu škoda, protože právě primární nepřátelé jsou často tím, co tyhle hry do jisté míry táhne kupředu. Zde tomu tak není. Je ovšem nutné konstatovat, že samotná paleta je slušná, stejně tak vnímám pozitivně i návrh úrovní.
Je tu tedy otázka, komu bych Voidwrought doporučil. Tenhle kousek sedne hráčům, kteří mají rádi výzvy, jež jsou často postavené na dost hloupém konceptu. Jestliže mezi tuhle skupinu patříte a hledáte kousek, který by vám mohl sednout, myslím si, že úplnou chybu vzhledem k nízké cenovce neuděláte. Osobně se ale k Voidwrought zřejmě už nikdy nevrátím ve jménu nějakého toho opáčka, protože na trhu jsou zkrátka lepší projekty se zajímavějšími protagonisty, než vám je nabídnut zde.