Zaklínač 3: Divoký hon – Remaster konečně ukazuje, co dokáže Nintendo Switch 2

Zaklínač 3: Divoký hon – Remaster konečně ukazuje, co dokáže na Nintendo Switch 2

Nintendo Switch 2 je zařízením, které má před sebou v některých ohledech poměrně náročný úkol. Musí totiž přesvědčit hráče, že přenosné hraní nemusí automaticky znamenat smíření s kompromisy, na něž jsme byli zvyklí u původního Switche, který zkrátka patří mezi konzole, jež hry třetích stran úplně nezvládají. A právě kvůli tomu byl Zaklínač 3: Divoký hon – Remaster jedním z projektů, z nichž jsem měl osobně nemalý strach, přestože už v minulosti CDPR Geralta na Nintendo dostal. Tentokrát ale měl dorazit ve větší síle.

Bez okolků lze říci, že původní Switch verze byla ve své době malým technickým zázrakem. Dostali jsme v ní totiž obrovské RPG na zařízení, které na podobné projekty jednoduše nebylo stavěné. Aby toho bylo možné dosáhnout, muselo samozřejmě dojít k celé řadě kompromisů. Textury byly výrazně horší, vegetace působila chudším dojmem, dohlednost nebyla zrovna ideální a celý svět byl ve výsledku trochu rozmazanější, než bychom si u hry tohoto formátu přáli. Nintendo Switch 2 ovšem přináší dostatek výkonu k tomu, aby se situace posunula. Nečekejte samozřejmě obraz, jaký vám poskytují tradiční PC sestavy či jiné nepřenosné konzole. Nic takového. Reálně ale došlo k revoluci, díky čemuž budete mít chvílemi pocit, že sledujete úplně jinou verzi stejného světa.

Nejvíce to vnímám při cestování krajinou. Ta je zkrátka bohatší na detaily. Do jisté míry lze dokonce říci, že je toho v ní více, což mi u původní verze scházelo. Pěkně zalidněná jsou pak také města, která minimálně z mého pohledu působí živěji a uvěřitelněji. Stále však musíte počítat s tím, že tu nenajdete šedesát snímků za sekundu. Hra je postavená na kompromisu mezi kvalitou obrazu a plynulostí a v náročnějších lokacích není stabilita vždy dokonalá. V handheldu navíc hraje roli VRR, díky němuž není kolísání tak nepříjemné jako v případě klasického pevně nastaveného frameratu.

Upřímně mi ale tento přístup nevadí tolik, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zaklínač 3 totiž není titulem, u něhož by byla plynulost jediným faktorem rozhodujícím o kvalitě zážitku. Jistě, v soubojích by více snímků rozhodně neuškodilo, avšak pokud máte na výběr mezi výrazně bohatším světem při nižší frekvenci a o něco plynulejším, ovšem vizuálně osekanějším provedením, osobně si beru první možnost. Transformací pak došel také souboják, který je prostě lepší ve všech ohledech, přičemž změnu cítíte jak na samotném Geraltovi, jehož vývoj je komplexnější, tak na nepřátelích. Jakožto celek je plynulejší.

Jak už to ale tak bývá, v herním světě je možné narazit na různé broučky. Někteří jsou samozřejmě větší, avšak většinou je jejich výskyt akceptovatelný a relativně nízký. Celkově jsem byl v tomto ohledu velmi příjemně překvapen. Rozhodně jsem totiž od Nintendo Switch 2 nečekal, že se dokáže s daným titulem poprat tak, jak to nakonec zvládlo. Více takových portů.

Chybám se nevyhnete, důležité je ale snažit se je napravit

I když má Zaklínač 3: Divoký hon – Remaster na konzoli Nintendo Switch 2 pár much, jeho vydání na této platformě podle mě dává smysl především z jednoho důvodu. Ukazuje totiž, kam se přenosné hraní posunulo. Původní Switch verze byla svého času technickou demonstrací možností konzole. Člověk jí odpustil řadu nedostatků jednoduše proto, že mohl obrovské RPG od CD Projekt RED hrát v handheldu. Dnes už ovšem nemusíme být podobně shovívaví. Switch 2 má podstatně více výkonu a je to na výsledku znát.

Pořád zde samozřejmě máme kompromisy. Obraz není dokonalý, výkon není konstantně šedesátisnímkový a ve chvíli, kdy hru postavíte vedle verzí pro výkonnější hardware, budou rozdíly stále patrné. Jenže přesně o to podle mě v tomto případě nejde. Jde o to, že si můžete Zaklínače 3 vzít kamkoliv s sebou, a přitom už nemusíte mít pocit, že kvůli tomu hrajete jeho výrazně osekanou variantu. Pokud jste stejně jako já původní Switch verzi kdysi hráli, je návrat možná ještě zajímavější. Najednou se totiž můžete podívat na místa, která dobře znáte, a zjistit, jak moc jim dokáže pomoci lepší hardware.