Zaklínač: Cesta osudu – Prožijte legendární povídky na vlastní kůži

Geralt z Rivie je postavou, kterou má většina spojenou primárně s herní sérií Zaklínač. Ano, knihy byly sice dříve, avšak co si budeme povídat, bez her by to autor tvůrce slavného lovce monster asi neměl vůbec snadné, jelikož jeho dílo bylo ze své podstaty natolik specifické, že jim vytvořené hrdiny nakonec z čiré lásky zabil. Ještě předtím než jeho duševní neklid došel tak daleko tu však byla série povídek, na něž jen málo čtenářů zapomnělo, jelikož byly skutečně kvalitní. A přesně s těmi ve svém díle pracují tvůrci deskovky Zaklínač: Cesta osudu, i když do jisté míry také tak nějak po svém.

Počet hráčů: 1 - 5

Herní doba: 90 + minut

Věk: 14+

Proč? Primárně kvůli tomu, že tu není pouze Geralt ale krom něj máte k dispozici též Ciri, Vesemira, Yennefer, nebo Marigolda. Nu zkrátka a dobře celou dobře známou partu se všemi, které mají hráči tak rádi. Pokud náhodou hledáte Triss tak nebojte, ta je v tomto kousku také dostupná, avšak k ní se dostaneme v samostatném textu, jelikož nepředstavuje obsah základní krabice, i když ta je sama o sobě i tak dost bohatá. Před začátkem vaší výpravy si tu pak vždy můžete vybrat svého hrdinu. Za dobrodružstvím můžete vyrazit z Geraltem, avšak nahradit jej můžete kýmkoliv. Každá postava svou herní desku, vedlejší úkol a především unikátní schopnosti odlišující ji od zbytku skupiny.

Jakmile pak máte vybráno, už vám ve hře Zaklínač: Cesta osudu nebrání nic pustit se do některého ze tří dostupných příběhů, přičemž jednou z vašich priorit je definovat podobu příběhu jako takového co nejvíce. Jaká vyprávění jsou pak dostupná? Sáhnout lze po Konci světa, Strize nebo Menším zlu. Je trošku škoda, že tu není třeba Cesta bez návratu. Ano, sice to nepatří do příběhů samotného Geralta, avšak rozhodně by to nebylo špatné dobrodružství. Všechny dostupné scénáře jsou ovšem z podstaty věci unikátní primárně způsobem, jaké události vám vyprávějí, jelikož někde lovíte monstru, zatímco jinde musíte učinit volbu, která z vás v očích světa udělá Řezníka z Blavikenu.

I když ono to tak reálně ani dopadnout nemusí. Zaklínač: Cesta osudu totiž pracuje s myšlenkou, že během partie příběhy reálně formujete, což může vést k různým výsledkům. Samotné hraní pak probíhá tak, že maximálně pracujete s kartami příběhu. Ty vás provedou třemi kapitolami, z nichž má každá tři tahy. V úvodu každého si nejdříve nadraftujete karty z dostupné zásoby. Tento krok je spojen s přesouváním vašich figur na specifická pole. Horní dostupné všem vám dá dvě náhodné karty, zatímco ostatní přístupné vždy jen jednomu hráči už poskytují specifické kusy, přičemž jestliže sáhnete po spodní pozici získáte za normálních okolností jeden zkušenostní bod.

Poté co máte tuto fázi za sebou, každý z hráčů v Zaklínač: Cesta osudu zahraje dvě karty ze své ruky. Poté co je má vybrány zachová jejich pořadí a přiřadí je ke své časové ose, načež dojde k vyhodnocení jejich efektů. Někdy vás stojí žetony, jindy zase pracují s myšlenkou splnění dané podmínky. Když kupříkladu máte v časové ose určitý počet zelených karet dostanete obdobný objem žetonů magie. Jindy zase nesmíte mít více než jeden kus dané barvy. Alternativ je opravdu hodně, přičemž poté co máte vyhodnoceno, má karta primárně dopad v rámci své přítomnosti.

Na základě získaných symbolů je následně jednomu z hrajících přiřazen žeton osudu, načež si hráči vyberou levou nebo pravou stranu. Poté každý oznámí, který ze symbolů má zastoupen ve své nabídce nejvíce. Dojít může klidně i ke shodě. Žeton osudu je následně dán na stránku, jejíž symbol je zastoupen u hráčů nejvíce. Každý hráč pak na konci kapitoly získá jeden bos za každý dominantní symbol. Nedominantní symboly jej naopak odmění zkušenostními body. Poté přichází všichni hráči o zásobu žetonů, načež si každý hráč ponechá jednu kartu akce ze své časové osy a zbytek odhodí. Tato karta je pak začátkem časové osy v další kapitole. Třetí kapitola vám takto nechá dvě karty.

Ve třetí kapitole pak neodhazujete žádné karty dokud nenadejte epilog příběhu. Poté přichází závěrečné bodování, je určen vítěz a také zjistíte, jak celý příběh vlastně nakonec skončil, jelikož Zaklínač: Cesta osudu stojí na myšlence toho, že jedno dobrodružství má rovnou několik konců z nichž v daném průchodu prožijete pouze jeden.

Dost častým problémem velkých her je skutečnost, že jsou náročné. V tomto případě bych řekl, že obtížnost není zrovna vysoko, primárně kvůli škále herních kroků a také celkové hratelnosti, jež patří mezi ty přístupnější. Do popředí bych rád dal pestrou škálu možností, jak pracovat s kartami, vývoj jednotlivých příběhů a také to, jakým způsobem tu jsou zpracovány jednotlivé postavy, jejichž modely vypadají opravdu dobře. Špatný pak není ani režim pro jednotlivce, který vás nechává si hru vychutnat bez přítomnosti dalších reálných hrajících.

Komu bych za sebe v rámci této recenze hru Zaklínač: Cesta osudu doporučil? Za mě se jedná o výborný kousek pro fanoušky série Zaklínač. Primárně pak potěší milovníky knih. Těm totiž poskytne trojici milovaných povídek, jež mají možnost na vlastní kůži prožít a reálně leckdy změnit jejich konec, což je na tomto kousku asi to nejlákavější. Oproti jiným pak není extrémně náročný, takže si u něj dokážu představit i ty, kteří deskovky moc nehrají. Komplet je ale opravdu na vysoké úrovni, díky čemuž pro něj nemám problém zvednout palec.

Za poskytnutí kopie hry Zaklínač: Cesta osudu na recenzi děkuji českému distributorovi, společnosti asmodee.