Článek
Všechno na světě
je jen hra:
svatba,
plození,
výchova dětí.
Všechno na světě
je jen hra
vesmírného smetí!
* * *
Kdo není schopen
hrát,
ať karty nerozdává.
Nekončí přece každá
hra
žení se
nebo vdává.
Kdo není schopen
hry,
ať ruce nevztahuje.
Neptá se květiny
miluje,
nemiluje.
Kdo není schopen
hrát,
ať karty
nerozdává.
* * *
Obědvat spolu,
večeřet,
možná i trochu
poležet,
posnídat ve dvou,
vypít kávu -
- životy zničit
pro představu.
* * *
Pojď,
prožijem spolu
nesvatební cestu.
Trochu se vyhnem
zákazům.
Prožijem spolu
tu nejšťastnější
cestu.
Ty
nepostavíš dům,
stromy v zahradě
nezasadíš.
Já
neporodím syna.
Odjezd ihned.
Po návratu
svatební nehostina.
* * *
Jsem muž,
jenž večer
nechybí
své ženě.
Usíná sama.
Odděleně.
Vadí jí
moje chrápání.
Tak naši lásku
zahání
za dvoje dveře,
pokoj jeden.
Jsem muž,
jenž náhlou láskou
sveden
opouští v noci
pokoj svůj,
aby byl v lásce
jenom tvůj.
