Článek
Když se rodí láska,
oči, ústa šeptají,
ramena, paže, nohy
po kotníky,
poslední články prstů
spolu hovoří
o ženě, o muži.
Věk zmizel,
čas zmizel,
století neexistuje,
když člověk
miluje.
* * *
Miláčku,
udělám z tebe
schizofrenika,
nebudeš vědět,
kde jsi doma.
Udělám z tebe
schizofrenika,
jenž z povinností
k lásce
utíká.
Udělám z tebe
schizofrenika
a při vší úctě
k tvému muži
si utrhnu
z tvých rtů
svoji růži.
Udělám z tebe
schizofrenika,
a i přes respekt
k tvojí rodině
spočinu svojí hlavou
tobě ve klíně.
* * *
Sestrojit trojúhelník
na základě podobnosti
a
vedle něho čtverec
Řekněte ale upřimně,
jste vy ten
všeumělec?
Sestrojit kružnici
a
u ní tři tečny.
Přiznávám,
toť problém
ne těžký,
leč věčný.
* * *
Teď
sypeš drobnou minci
do mojich
zkřehlých dlaní.
Však
proč jsi své
city
rozmělnil
mezi
tu spoustu
paní?
Sypeš
mi drobnou minci,
říkáš,
jsem okouzlen,
však
proč jsi svou
lásku
rozměnil
v takovém množství
žen?
* * *
Možná
mi nabídneš
svou nevypitou
číši.
A možná
uvnitř zůstal
ještě kal.
Možná
ji spolu
vypijeme
do dna
a možná
zaženeme
žal.
Možná
mi nabídneš
tu nedopitou
číši,
kapky,
jež zbyly
z hodování.
Možná
je spolu
vypijeme
do dna,
poslední
milování…