Opuštěné továrny, ale i nová galerie. Co se děje s brněnskými brownfieldy?

Někdejší družstva, bývalé školy či továrny. To všechno mohou být brownfieldy – nemovitosti, které již neplní svůj původní účel, namísto toho chátrají a mají minimální využití. Brownfieldy obvykle vzniknou jako pozůstatek průmyslové, zemědělské či jiné aktivity. Často jsou zcela opuštěné, a někde dokonce i znečištěné škodlivými látkami.

Takových zchátralých areálů se v Brně vyskytuje několik. Odbor strategického rozvoje a spolupráce Magistrátu města Brna eviduje 129 brownfieldů o celkové rozloze téměř 287 hektarů. Nejvíce se jich rozléhá podél toků řek Svitavy a Ponávky, neboť právě u nich se Brno v minulosti prudce rozvíjelo. Z většiny se tak jedná o průmyslové lokality.

Známým brownfieldem je například jeden z pozůstatků tzv. brněnského Manchesteru, a sice budovy textilního podniku Mosilana. Značnou plochu podél obou břehů Svitavy zase zabírají areály Zbrojovky, Briessovy sladovny či Zetoru. Mezi brněnské brownfieldy patří taky cihelny (Kohnova na jihu města a řečkovická na severu), zemědělská družstva (v Chrlicích nebo Tuřanech), kamenolom v Komíně i obchodní dům v Bystrci.

Kvůli svému současnému stavu získal i mimo Brno nechtěný věhlas rozpadající se stadion za parkem Lužánky, na němž brněnský fotbal slavil své největší úspěchy. Známá jsou také Jaselská kasárna v Králově Poli, která mohou poznat diváci populárního seriálu Četnické humoresky. A vedle hlavního nádraží pak nelze přehlédnout Malou Ameriku – bývalé skladiště postavené v novogotickém stylu, které je kulturní památkou. Přehled všech brownfieldů je k dispozici v databázi, kterou magistrátní Odbor strategického rozvoje a spolupráce pravidelně aktualizuje. Díky mapové aplikaci si každý může udělat přehled o stavu brněnských brownfieldů – kde se nachází, jakou mají rozlohu nebo k čemu dříve sloužily. Tyto informace mohou využít například investoři, kteří mají o opuštěné areály zájem.

Na brownfieldy je smutný pohled, ne vždy však zůstávají v tristním stavu na věky věků. Několik lokalit v Brně se již podařilo oživit a opravit. Dnes už si možná málokdo vzpomene na to, jak se na začátku 21. století proměnila továrna poblíž autobusového nádraží a stalo se z ní nákupní centrum Vaňkovka. V roce 2021 zase ožil prostor, na němž dříve stála vojenská jídelna Kadetka. Dnes je z něj volnočasový park. Podobně se dosud podařilo zrekonstruovat 99  brněnských brownfieldů.

Obnova zpustošených území pokračuje i jinde. Postupnými kroky se proměňuje areál Zbrojovky, z něhož soukromý investor hodlá vytvořit příjemné místo pro bydlení i podnikání. Město Brno má rovněž několik plánů s opuštěnými lokalitami, které přímo vlastní. Bývalý Dřevopodnik nabídne družstevní bydlení, káznice v Zábrdovicích se promění na centrum pro lokální kreativce a za parkem Anthropos, kde dřív stála střelnice, vznikne několik sportovišť.

Záchrana brownfieldů ovšem často nepostupuje úplně jednoduše. Zástupcům města nezřídka komplikují práci složité majetkoprávní spory. Samo Brno navíc plně vlastní pouze 8 ze 129 evidovaných brownfieldů, u dalších 16 má větší než 50% podíl. Problémy způsobují také chybějící protipovodňová opatření a zastaralý územní plán.

Ani po překonání zmíněných překážek není zcela vyhráno. Musí se totiž vyřešit, co udělat s pozůstatky původních objektů: zda je zachovat, nebo zcela zbourat. Při řešení těchto dilemat často hraje roli, v jakém stavu se daný objekt nachází, zda má nějakou historickou hodnotu, časová náročnost celé obnovy a pochopitelně také finanční možnosti. Kdykoli během obnovovacího procesu se navíc mohou objevit další, zprvu nepředvídatelné trable, spojené například s ekologickou zátěží území.

Práce s brownfieldy tedy není žádná hračka. Rozhodně si ale zaslouží péči. Mnoho z nich se nachází poblíž centra Brna nebo přímo v něm, čímž lákají řadu investorů. A samozřejmě i samotné město má zájem zvelebovat své prostředí, aby působilo čím dál lépe a přívětivěji.