Článek
Ghosting při pohovorech – z obou stran barikády
Všichni to známe. Firma vypíše inzerát, hledá ideálního člověka. A pak ho najde – životopis jak z učebnice, zkušenosti perfektní, vystupování profesionální. Kandidát pozván na pohovor… a bum. Den D, a on nikde. Nezvedá telefon, neodpovídá na e-maily, zmizel jak ranní mlha.
Proč to ale dělá? Možná slyšel od známého, že firma stojí za starou bačkoru. Možná zjistil, že nabízená mzda je nižší než jeho faktury za kafe. Nebo mu prostě přišla jiná nabídka, kterou nemusel tři týdny nahánět přes HR oddělení. A někdy? Jen si to rozmyslel. Žádné drama, žádný vzkaz. Prostě ghost.
Z pohledu firmy je to samozřejmě k vzteku – všechno připravené, čas lidí, energie, papírování… a ticho. Ale než začneme házet kameny, pojďme se podívat na druhou stranu mince. Protože i kandidáti mají své zážitky. A někdy to není jen „ticho po pohovoru“ – ale celá symfonie ignorace…
Moje zkušenost aneb Pět kol pekla
Zažil jsem to na vlastní kůži. Pět kol pohovoru – ano, pět…
Nejdřív online pokec s náborářem, pak test, jestli zapadnu do jejich „firemní kultury“ (rozuměj: jestli umím říkat buzzwordy jako synergie nebo ownership). Následoval osobní pohovor na centrále, další kolo s prohlídkou provozu a nakonec velké finále – setkání s ředitelem a nejvyššími šéfy.
Plácli jsme si. Všechno vypadalo super. A pak – ticho. Den, týden, měsíc. Mezitím jsem nastoupil jinam, protože život běží dál.
A víte, kdy se ozvali? Po třech měsících. Automatický e-mail: „Děkujeme, ale nevybrali jsme vás.“ Bez podpisu, bez vysvětlení.
Měl jsem obrovskou chuť kliknout „odpovědět všem“ a napsat: „Zamyslete se nad efektivitou vlastního výběrového řízení.“ …mlčení někdy řekne víc než tisíc slov.
Proč ten tichý boj?
Ghosting ze strany firem má tisíc tváří. Někdy se objeví někdo „lepší“. Jindy levnější. Nebo se prostě změnily plány, rozpočet, nebo se náborář ztratil v tabulkách Excelu. Ale ať už je důvod jakýkoliv, společný jmenovatel je jasný – ztrácí se základní slušnost.
Kdysi se alespoň poslalo pár vět typu „Děkujeme, ale vybrali jsme jiného kandidáta.“ Dnes? Automat. Nebo ani to ne.
Z firem se stávají stroje a z lidí položky v databázi. A přitom stačí tak málo – napsat pár slov, zavolat, projevit zájem. Protože i „ne“ se dá říct lidsky.
Ghosting na pohovorech je jako špatný Tinder date – někdo slíbí, že se ozve, ale zmizí, jakmile zhasne světlo monitoru.
Jenže v pracovním světě nejde o flirt, ale o životní rozhodnutí. Takže příště, ať už jsi firma nebo kandidát – nebuď duch.
