Článek
Mnoho let se vlekoucí soudní peripetie pana Babiše nevydáním neskončí, jen se minimálně o čtyři roky odloží, přičemž politické důsledky poneseme, bohužel, my všichni. Podle tzv. morálního kodexu hnutí ANO by měl sice pan Babiš sám požádat sněmovnu o vydání, aby se mohl obhájit před soudem, nicméně rozumím tomu, že tak učinit nechce. Politická proklamace je jedna věc a reálný život věc zcela odlišná. Upřímně, komu z nás, zvláště těm, kteří jsme ve věku pana premiéra, by se chtělo na stará kolena riskovat nepodmíněný rozsudek a vězení, když má možnost se této situaci vyhnout, přestože v tomhle případě lze asi očekávat spíše odsouzení podmínečné? Zproštění viny je rozsudkem Vrchního soudu z června 2025 vyloučeno.
V minulých dnech pan premiér prohlásil, že v nezávislost soudu nevěří, proto se vydat k jednání nenechá a bude „bojovat za pravdu“. Jistě, pan Babiš má právo být bytostně přesvědčen, že se ničeho nezákonného nedopustil, ovšem bojovat za svoji pravdu a za očištění ze vznesených obvinění nelze nikde jinde než právě u soudu.
Nelze nevnímat, že problém s vydáním/nevydáním dělá, bohužel, z pana premiéra rukojmí dvou marginálních politických uskupení, které si nárokují podíl na moci neúměrně větší, než odpovídá jejich spíše mizerným volebním výsledkům. Vůbec nejmenší parlamentní subjekt tak navíc činí velmi neurvalým způsobem, který nemá v historii novodobého českého státu obdoby.
Prezident České republiky má v rukou pro mimořádné situace mimořádný nástroj, a to je abolice. Trestní stíhání premiéra se všemi politickými důsledky, které s sebou přináší, takovou velmi nestandardní situací nesporně je. Prezidentskou abolicí lze trestní stíhání kohokoli zastavit kdykoli do pravomocného odsouzení, a to v případě Čapího hnízda dosud nepadlo. Otázkou by samozřejmě bylo, jak se vypořádat s ustanovením zákona, že prezidentskou abolici kontrasignuje premiér.
Ze strany militantních antibabišovců, kteří by pana premiéra rádi viděli „v teplákách“, budu za tento text jistě verbálně kamenován a do jisté míry to chápu. Před zákonem bychom si měli být rovni bez ohledu na společenské postavení. Ovšem na prvním místě je v zájmu nás všech občanů ČR mít v dalších čtyřech letech vládu, která bude skutečně odpovídat výsledkům voleb, přičemž právě po respektu k těmto výsledkům se často paradoxně volá ze strany voličů jejich nezpochybnitelného vítěze, hnutí ANO. Potřebujeme vládu, která bude garantem pokračování zahraničně-politického směřování naší země, jejíž předseda nebude v tomto ohledu politickým rukojmím ne zcela chtěných koaličních partnerů. Není tajemstvím, že pan Babiš odjakživa toužil po menšinové vládě bez koaličních partnerů. Pan prezident, a nejen on, mu může toto přání splnit.
