Článek
Dávno není žádným tajemstvím, že současná hlava státu nebyla před listopadem 1989 žádným disidentem na rozdíl od 99,9 % občanů téhle země. Připadá vám to číslo odbojářů krapet nadsazené?
Chápu. Problém je totiž v tom, že oněch 99,9 % občanů ČSSR svůj odboj vůči komunistickému režimu umně až rafinovaně maskovalo. Pokud protikomunistický odbojář chodil řádně k (socialisticky) demokratickým volbám, volil kandidáty Národní Fronty, aniž by u volební urny šaškoval za plentou, pokud plnil pětiletý plán své brigády socialistické práce jen na oko a vyvěšoval rudé vlaječky při oslavách VŘSR, režim neměl nejmenší ponětí, jaká masa disidentů proti němu stojí. Gustáv Husák netušil, kolik odvážných odbojářů hltá za zataženými závěsy pod peřinou (peří skvěle tlumilo zvuk) zprávy Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy a uštědřuje tak večer co večer nenáviděnému režimu nelítostný políček. Vzpomínám si, že čas od času mi „ruplo v bedně“ a ve 21:00 SEČ jsem při znělce Hlasu Ameriky zvuk z rádia zesílil, a to dokonce bez duchny a závěsů. Samozřejmě velmi opatrně. Z takového aktu protikomunistické rebelie jsem měl vždy skvělý pocit, jak jsem to bolševikovi zase jednou nandal.
Ale konec historie, ironie a hup do současnosti.
Na Hradě máme prezidenta, který měl krapet smůlu, sotva spatřil socialistický svět. Narodil se do lampasácké rodiny přesvědčených straníků, a v prostředí, ve kterém vyrůstal, mohl těžko poznat kouzlo vzdoru proti režimu, jako my odbojáři. Na tento kádrový deficit pana Pavla neopomíná nyní poukazovat ruská propaganda. Kreml nemá naši hlavu státu v lásce, protože na rozdíl od ambivalentního postoje současné vlády k podpoře Rusem napadeného státu (UA podporujeme, ale ne za naše prachy), zůstává Petr Pavel velmi netakticky konzistentní a čitelný.
Hlavním narativem ruské hybridní války proti České republice se proto na internetu a sociálních sítích stalo „pávkování“. Kremelští programátoři botů nejsou naštěstí zrovna invenční a kremelské hnojomety si už řadu týdnů vystačí s „Pávkem, přesvědčeným kovaným komunistou, rozvědčíkem a zejména s podporou sovětské okupace“.
Nevím jak na koho to působí, ale mě už tenhle kolovrátek protimluvů nudí k uzívání. Přitom se nabízí tolik možných, samozřejmě naprosto zaručených, zpráv z důvěryhodných zdrojů (sousedka Máňa, jedna paní v metru C, Franta z hospody U Komsomolce) o zvrhlostech hlavy státu.
Kromě již zmíněné informace o konverzi pana Petra Pavla k islámu bychom se mohli například od uživatele „Marie Nováková“ dozvědět lechtivou informaci: „Každý přece ví, že Pávek už roky podvádí tu svoji politručku a chrápe s Jaroslavou Obermaierovou“.
Takové sdělení by nepochybně vyvolalo vůči panu Pavlovi vlnu závisti, zejména mezi mužskou populací.
Uživatel „Jaroslav Pravda“ by mě mohl v komentáři usadit: „Ty asi nevýš, fyjalová troubo, že nalitej Pávek porazyl na přechodu před hotelem, co patří Zelenskýmu, slepýho invalidňýho důchodce? Troubyl přitom na klakson ukroušskou hymnu a z mýsta nehody ujel vítahem do svího luxusního apartmánu se zlatým hajzlem!“
Po takových šokujících odhaleních bych musel i já podporu pana prezidenta přehodnotit a nezbylo by mi nic jiného, než při ranní modlitbě zkusit vyprosit u Alláha odpuštění jeho hříchů.
Mimochodem, určitě jste četli nebo slyšeli, že Pávek hodlá na mešitu přestavět Katedrálu sv. Víta. Kolář už prý objednal studii. A to všechno namýsto peněz pro naše lidi!
