Článek
Tvůrci a režiséři agresivních nenávistných kampaní, které v posledních minimálně deseti letech pravidelně voličům servírují, proto mají v těchto týdnech těžkou hlavu z nejnovějšího fenoménu české politiky s názvem „Jan Grolich – hejtman JMK“. Nemají evidentně ani páru, jak na něj adekvátně reagovat. Jejich politická pimprlata, zvyklá jen omílat do nekonečna zadání marketérů, aniž by ho obohatila o nějakou originální vlastní myšlenku, ta už tuplem ne. Bohužel, není proto výjimkou, že na jemný až laskavý humor „pana Kšiltovky“ Grolicha reagují někteří čeští vrcholní politici rádoby-humorem z kategorie hospody IV. cenové skupiny (video o natrhávání zadků).
Ono je vůbec hodně bizarní sledovat, s jakou energií a nasazením se vrcholní koaliční politici po hlavě vrhli do současné „anti-grulich“*) kampaně poté, co zkušená matadorka sociálních sítí, nezapomenutelná tančící hranolka, shořela jak pečící papír na vtipných, invenčních, a přitom věcných reakcích jihomoravského hejtmana. Netřeba jistě připomínat, že se jedná o předsedu strany, která se v preferencích dlouhodobě pohybuje kolem 3 %, tedy pod hranicí volitelnosti, což druhým dechem s pohrdáním zdůrazňují právě protagonisté kampaně proti nekonvenčnímu lidoveckému politikovi. Dokonce to vypadá, že jde o předsedu natolik bezvýznamného, že si říšský zastupující ministr životního prostředí ani nedokáže při své ohnivé filipice ve Sněmovně vzpomenout, jak se dotyčný politický zlosyn vlastně jmenuje. Proč tedy to enormní nasazení? Strach z politické konkurence? A že by právě z „Grulicha“? To snad přece ne…anebo, že by přece jen?
Mám-li být upřímný, musím přiznat, že bych stejně jako někteří mí spoluobčané raději volil mé politické zástupce podle uvěřitelných volebních programů, na základě soutěže vizí o budoucnosti mojí vlasti, nikoli podle trdlování na sociálních sítích v maškarním převleku za hranolku anebo mono-dialogů pána s kšiltovkou. Nicméně ať se nám to líbí, nebo ne, ocitli jsme se v době, kdy hrobaři české politiky v čele s jistým Markem Prchalem tenhle komiksový trend politiky úspěšně implantovali do české společnosti, a to už od roku 2017.
Smířeni s tím, že nereálnými sliby v kampani nezarmoutíš, ba naopak si voliče kolem prstu omotáš, nezbývá tedy než hledat v současném politickém marasmu aspoň vtip, humor, nadsázku a originalitu, to vše ideálně okořeněné alespoň špetičkou skutečných politických vizí. A vypadá to, že nejsem sám, kdo hledá.
Až donedávna jsme byli opakovaně přesvědčováni, že lídrem současné opozice je pan prezident. Věcně je to sice kravina, ale vzhledem k mdlé prezentaci zejména ODS, na tom až donedávna vlastně něco bylo. Teď se zdá, že díky rostoucímu úspěchu fenoménu „Jan Grolich-hejtman JMK“ nám v Česku roste velmi rychle i opoziční lídr reálný. A vypadá to, že současná koalice pro to dělá víc, než si vůbec uvědomuje.
*) Přezdívka hejtmana Grolicha „Grulich“ je dílem (copyright) ministra Igora Červeného, jednoho z těch, kteří se výrazně angažují pro zvolení Jana Grolicha příštím premiérem ČR, aniž by to tušili.
