Hlavní obsah

Totální rauš: Hitler, Wehrmacht a drogy ve Třetí říši

Foto: Petra Fejtová/ChatGPT

Doupě

Politický systém odsouzený k zániku dělá instinktivně mnohé pro to, aby tento zánik urychlil. (Jean-Paul Sartre)

Článek

Kniha německého novináře Normana Ohlera Totální rauš přinesla do pohledu na nacismus nový prvek: drogy.

Autor ukazuje, že pervitin a další látky nebyly okrajovou záležitostí, ale hrály významnou roli ve společnosti i ve válce.

Národ na metamfetaminu

Německo bylo ve 30. letech farmaceutická velmoc. Firma Temmler uvedla na trh pervitin, metamfetamin ve formě tablet. Volně se prodával v lékárnách a rychle si získal popularitu – od studentů po hospodyňky. Dokonce se míchal do čokolády jako „Stuka-Tabletten“.

Wehrmacht bez spánku

Při bleskových taženích na Západ vojáci Wehrmachtu dostávali miliony tablet pervitinu. Díky nim zvládali dny bez spánku a vyčerpávající pochody. Krátkodobě to posilovalo výkon, dlouhodobě vedlo k zhroucení a závislosti. Blitzkrieg tak nebyl jen výsledkem vojenské taktiky, ale i chemické podpory.

Hitler a jeho dvorní lékař

Klíčovou postavou knihy je Hitlerův osobní lékař Theodor Morell. Od roku 1936 mu pravidelně píchal injekce – nejprve vitamíny, pak stimulancia a nakonec opiáty. Hitler si na Morellovi vytvořil naprostou závislost a v posledních letech vládl prakticky pod vlivem jeho koktejlů.

Od povzbuzení k otupění

Zatímco v prvních letech války šlo hlavně o povzbuzující látky, od roku 1943 Hitler dostával čím dál víc opiátů, zejména Eukodal, příbuzný oxykodonu. Jeho fyzický stav se zhoršoval, objevovaly se třesy a apatie. Když Morell chyběl, trpěl abstinenčními příznaky.

Drogy a konec říše

Ohler naznačuje, že Hitlerovo zhroucení na jaře 1945 souviselo s drogovou závislostí stejně jako s vojenskou porážkou. V bunkru v Berlíně už byl bez Morellových injekcí bezmocný.

Kritické přijetí

Kniha se stala bestsellerem a otevřela debatu o „narkotizovaném“ Třetím říši. Historici ale upozorňují, že Ohler někdy přehání. Drogy ovlivnily výkon vojáků i Hitlerův zdravotní stav, ale nevysvětlují nacistickou ideologii ani zločiny režimu.

Co je doloženo

  • Máme lékařské záznamy Theodora Morella, Hitlerova osobního lékaře. Ty popisují, kdy a jaké látky Hitler dostával – injekce s vitamíny, hormonálními přípravky, kokainem a později i s opiáty, hlavně Eukodalem (derivát oxykodonu).
  • Tyto záznamy jsou historicky ověřeným pramenem. Víme tedy, že Hitler byl pravidelně pod vlivem silných látek.

Co je interpretace

  • Norman Ohler v Totálním rauši tvrdí, že některá Hitlerova rozhodnutí padla přímo pod vlivem drog. Například:
    Setkání s Mussolinim v létě 1943, kdy měl být Hitler díky injekci Eukodalu najednou „energický a přesvědčivý“.
    Hitlerova tvrdohlavost v roce 1944–45, kdy i přes vojenské porážky odmítal realitu, Ohler spojuje s drogovou závislostí a absencí střízlivého úsudku.

Kritické hlasy

  • Historici ale upozorňují, že tu chybí přímý důkaz: neexistuje zápis typu „Hitler rozhodl o X bezprostředně po injekci“.
  • Víme, že injekce dostával denně, takže téměř všechna rozhodnutí byla de facto „pod vlivem“. Ale přímá kauzalita (droga → konkrétní rozhodnutí) se prokázat nedá.
  • Například německý historik Hans Mommsen i britský historik Richard J. Evans varovali, že Ohler přeceňuje roli drog – rozhodnutí vycházela hlavně z Hitlerovy ideologie a politické logiky.

Shrnutí

  • Prokázané je, že Hitler byl od roku 1943 prakticky trvale pod vlivem Morellových přípravků.
  • Není prokázané, že by konkrétní rozhodnutí (např. útoky, genocidní politiky) vznikla jen kvůli drogám.
  • Můžeme říct, že drogy ovlivňovaly jeho zdravotní stav, nálady a psychickou stabilitu, ale nevysvětlují jeho ideologii ani zásadní politické kroky.

Mýtus a realita

Ohlerova kniha má sílu právě proto, že ukazuje jiný úhel pohledu. Připomíná, že dějiny nejsou jen příběhem idejí a vůdců, ale také těla, chemie a závislostí. Že Blitzkrieg nebyl jen důsledkem vojenské geniality, ale i tabletek z laboratoří. Že Führer nebyl jen fanatik, ale i pacient, připoutaný k injekční stříkačce svého lékaře.

Nakonec to není osvobozující pohled, ale ještě temnější. Protože pokud byl Hitler skutečně závislý, znamená to, že o osudech milionů lidí rozhodoval člověk, jehož denní rytmus určovala droga. A to je možná ještě děsivější než představa vůdce „čistého“, jednajícího zcela vědomě.

Anketa

Historici uvádějí, že v období nacistického Německa hrálo užívání drog (např. pervitinu) významnou roli v armádě i politickém vedení. V roce 2023 se ve Sněmovně objevily stopy kokainu. Vidíte to jako varovný signál pro dnešek?
Ano
0 %
Ne
0 %
Celkem hlasovalo 0 čtenářů.

Ukázka z Morellových deníků

Rok 1944 – závislost

  • Červen 1944 (po atentátu 20. července) – Morell píše: „Führer nervózní, třes, uklidněn injekcí Eukodalu.“
    → Jasné známky závislosti a abstinenčních příznaků, které se dařilo tlumit opiáty.
  • Prosinec 1944 – během Ardennské ofenzívy: „Denní dávky, nutné zvýšit množství, Führer klidný, ale malátný.“
    → Hitler už vyžadoval vyšší dávky, které ho zároveň otupovaly.

Rok 1945 – zhroucení

  • Duben 1945 – Morell si stěžuje: „Führer odmítá mou přítomnost, přesto potřebuje injekce. Bez nich slabý, bez energie, třes.“
    → V posledních dnech v bunkru byl Hitler závislý, ale zároveň ztrácel důvěru i ve svého lékaře.

Zdroje:

Primární prameny

  • Theodor Morell: deníky a lékařské záznamy
    Dochované zápisy Hitlerova osobního lékaře jsou uloženy v National Archives and Records Administration (NARA), College Park, Maryland, USA.
    Tyto deníky sloužily jako hlavní zdroj pro mnoho historiků – popisují přesné dávky, složení injekcí a Hitlerův stav den po dni.
  • Norman Ohler – Der totale Rausch: Drogen im Dritten Reich (2015)
    Česky Totální rauš. Drogy ve třetí říši (2016, Argo).
    Populárně-naučný bestseller, vychází z Morellových deníků a vojenských archivů.
  • Leonard Heston & Renate Heston – The Medical Casebook of Adolf Hitler (1979)
    Lékařská analýza Hitlerova zdravotního stavu na základě Morellových zápisů.
  • David Irving – Hitler’s War (první vyd. 1977, další reedice)
    Přestože je Irving kontroverzní autor, využil Morellovy záznamy k popisu Hitlerových zdravotních problémů a léčby.
  • Hans-Joachim Neumann & Henrik Eberle – War Hitler krank? Ein abschließende Diagnose (2009)
    Lékařsko-historická studie, která zkoumá Hitlerovy nemoci i užívání drog.
  • Richard J. Evans – The Third Reich at War (2008)
    Kritický pohled na Ohlerovy závěry, zdůrazňuje, že drogy nelze chápat jako hlavní vysvětlení nacistických zločinů.

Archivní a doplňkové zdroje

  • Německý vojenský archiv ve Freiburgu (Bundesarchiv-Militärarchiv)
    Uchovává dokumenty o distribuci pervitinu vojákům Wehrmachtu.
  • U.S. National Archives (NARA), College Park, MD
    Fondy týkající se zdravotního stavu Hitlera a zabavených dokumentů po válce.
  • Journal of Interdisciplinary History, vol. 47 (2016) – recenze a diskuse o Ohlerově knize.
  • https://catalog.archives.gov/
  • https://archive.org/details/adolfhitlermedic0000more
  • https://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=mdp.39015010380718&utm
  • https://collections.ushmm.org/search/catalog/bib7071

Pro hledání zdrojů byla použita služba ChatGPT

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz