Článek
Tato situace přichází zrovna v době, kdy se Evropa připravuje na sérii klíčových voleb, včetně eurovoleb a parlamentních voleb ve strategicky důležitých státech, jako je Německo a Francie.
Západní zpravodajské služby varují, že Moskva využívá sofistikované dezinformační kampaně, kybernetické útoky a skryté financování proruských politických aktérů. „Vidíme jasný vzorec snah o narušení politických procesů v evropských zemích,“ uvedl vysoký představitel NATO, který si přál zůstat v anonymitě. „Rusko testuje nové strategie, které jsou mnohem sofistikovanější než ty, které jsme viděli v minulých letech.“
Dezinformace jako hlavní zbraň
Ruskou propagandu je pořád stále těžší odhalit. Místo otevřených falešných zpráv Kreml stále více sází na jemnější manipulaci faktů, vytváření pochybností a šíření polarizujícího obsahu. Podle Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) se ruští aktéři zaměřují zejména na zpochybňování výsledků voleb, podněcování vnitřních rozporů a podrývání důvěry v média a instituce.
„Hlavním cílem těchto operací není přesvědčit voliče o konkrétním názoru, ale vyvolat v nich zmatek a apatii,“ říká analytička Julia Feldmannová z německého Institutu pro globální politiku. „Pokud voliči přestanou věřit, že jejich hlas něco znamená, pokud budou vnímat volby jako zmanipulované nebo bezvýznamné, pak Rusko vyhrálo.“
Podle expertů ruská strategie zahrnuje velmi sofistikované kampaně na sociálních sítích, kde automatizované účty ve velkém šíří zavádějící informace. Moskva navíc údajně financuje proruské politické organizace a lobbistické skupiny v klíčových evropských zemích.
Kybernetické útoky jsou na vzestupu
Kromě dezinformačních kampaní se Kreml také zaměřuje i na kybernetické útoky. Francouzské úřady minulý týden informovaly o rozsáhlém útoku na servery několika ministerstev, který byl podle nich vedený skupinami napojenými na ruské tajné služby. Podobné útoky již byly zaznamenány i v Německu a Nizozemsku.
„Hrozba je reálná a opravdu velmi vážná,“ uvedl evropský komisař pro digitální bezpečnost Thierry Breton. „Musíme urychleně posílit ochranu našich demokratických procesů. Pokud Rusko dokáže ovlivnit volby ve velkých evropských zemích, může to mít katastrofální následky pro stabilitu celého kontinentu.“
Podle některých zdrojů z EU se plánují rozsáhlé protiopatření, včetně posílení kybernetické bezpečnosti a přísnějších pravidel pro transparentnost financování politických stran. Evropská komise již oznámila, že v příštím roce zavede nový mechanismus pro monitorování volebních dezinformací.
Obavy o budoucnost Evropy
Situace vyvolává obavy nejen mezi politiky, ale i mezi obyčejnými občany. Průzkumy ukazují, že důvěra v demokratické instituce v Evropě klesá, což je přesně to, co Moskva chce.
„Pokud se nám nepodaří tento trend zastavit, můžeme čelit situaci, kdy část veřejnosti přestane věřit demokratickému procesu,“ varuje politolog James Callaghan z Londýnské univerzity. „To by bylo nebezpečné nejen pro Evropu, ale i pro celý svět.“
Evropští lídři proto apelují na občany, aby byli obezřetní a pečlivě a kriticky zkoumali informace, které čtou. „Každý hlas se počítá a každá dezinformace, kterou odmítneme, je malým vítězstvím pro demokracii,“ uzavírá francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.
