Jsem nevidomý a nikde mě nechtěli zaměstnat 

Když jsem po měsících marného hledání práce přišel do chráněné dílny Lemniskáta, necítil jsem velká očekávání. Sám jsem si nebyl jistý, co mohu nabídnout. Svět lidí s hendikepem je plný překážek, a to nejen fyzických, ale i těch neviditelných – předsudků a obav zaměstnavatelů.

Lemniskáta mě ale přijala s otevřenou náručí. Okamžitě jsem cítil, že jsem v místě, kde na mě nikdo nepohlíží jako na přítěž, ale jako na člověka se schopnostmi, které mohou být užitečné. Každý zde má svou úlohu a přispívá podle svých možností. Ačkoli je to zatím pouze na zkoušku, jsem za tuto příležitost velice vděčný.

Lemniskáta není jen dílna, kde se vyrábí krásné papírenské produkty. Je to společenství lidí, kteří se vzájemně podporují a dávají si šanci na lepší život. Vyrábí se zde produkty z recyklovaných a netradičních materiálů, například ze sloního trusu nebo z použitých kelímků od kávy, což má nejen ekonomický, ale i ekologický a sociální přesah.

Každý výrobek, který mi zde projde rukama, mi dává pocit, že přispívám k něčemu většímu. Není to jen práce – je to poslání. Vidět hotový produkt, který si někdo s radostí koupí, mě naplňuje radostí.

V Lemniskátě jsem získal víc než jen možnost vyzkoušet si práci. Získal jsem komunitu, do budoucna doufám že i přátele a pocit, že někam patřím. Každý den se učím něco nového – o práci, o lidech i o sobě samotném. Mám možnost rozvíjet své schopnosti, a i když nemám zrak, mohu se spolehnout na své ruce, hmat a cit pro detail.

Je úžasné pracovat v kolektivu, kde si lidé pomáhají, kde se vzájemně motivují a kde není místo pro lítost, ale pro aktivní přístup k životu. Když se ocitnete v prostředí, které vám dává důvěru a prostor, začnete sami sobě věřit mnohem víc. A to je možná největší dar, který mi Lemniskáta dala – vědomí, že nejsem zbytečný.

Příběh Lemniskáty začal v roce 2011 díky prozíravosti a péči jedné maminky, která hledala pracovní příležitost pro svou dceru s Downovým syndromem. Dnes je to místo, které poskytuje důstojnou práci a stabilitu lidem s nejrůznějšími znevýhodněními. A já bych byl velice rád součástí tohoto příběhu.

Nevím, kam mě život zavede dál, ale vím jedno – v Lemniskátě si dokážu představit své místo. Místo, kde nejsem jen statistikou v evidenci úřadu práce, ale člověkem, který má co nabídnout.

Pokud chcete podpořit práci chráněné dílny a přesvědčit se o tom, co všechno je možné dokázat se zdravotním postižením, prohlédněte si hotové výrobky. Každý zakoupený sešit, blok nebo pohlednice je nejen krásným a originálním produktem, ale i krokem k podpoře lidí, kteří se nevzdávají.

Děkuji Lemniskátě a zejména paní ředitelce za šanci. A děkuji vám všem, kteří ji podporujete. Společně tvoříme svět, ve kterém má každý své místo.