Článek
Představte si, že byste mohli na vlastní kůži zažít pulzující srdce českého zemědělství. Cítit vůni čerstvě zorané hlíny, slyšet bzukot včel opylujících sady a vidět, jak se zrno mění v chléb přímo před vašima očima. To vše a mnohem víc vás čeká na jubilejním 60. ročníku veletrhu Jarní Zemědělec.
Když jsem poprvé vstoupil na veletrh, byl jsem městský kluk, který sotva rozeznal pšenici od ječmene. Pamatuji si, jak jsem stál před obrovským kombajnem a cítil se jako trpaslík v říši obrů. Pan Novotný, místní farmář s vrásčitou tváří ošlehanou sluncem a větrem, si všiml mého užaslého výrazu. S úsměvem mě pozval do kabiny a trpělivě vysvětloval každý detail tohoto ocelového obra. „Víš, chlapče,“ řekl mi, „tohle není jen stroj. Je to náš partner, který s námi sdílí radosti i strasti farmaření.“ Jeho slova ve mně probudila jiskru zájmu, která se postupně rozhořela v plamen vášně pro zemědělství.
Rok, co rok jsem se na veletrh vracel, hltaje každou novou informaci a technologii. Díky radám a sazenicím, které jsem získal na veletrhu, se můj balkon proměnil v miniaturní farmu. Vždycky jsem s nadšením pozoroval, jak ze semínek klíčí první výhonky rajčat a bazalky. Každé ráno jsem běžel zkontrolovat, zda se přes noc neobjevil nový list nebo květ. Mé nadšení bylo nakažlivé a brzy jsem se přistihl, že trávím více času péčí o moje rostlinky než u televize.
Tento malý experiment mě natolik nadchl, že jsem se rozhodl pro radikální změnu. Prodal jsem byt ve městě a koupil si malý domek se zahradou na okraji vesnice. Bylo to riskantní rozhodnutí, ale touha být blíž přírodě a pěstovat vlastní potraviny byla silnější než obavy z neznáma.
Začátky nebyly jednoduché. První rok mou úrodu sežrali slimáci a já zoufale hledal radu u zkušenějších sousedů. Paní Vojtěchová, která pěstovala zeleninu už padesát let, mě naučila používat přírodní ochranné prostředky. „Nic se neděje přes noc, chlapče,“ říkávala. „Zahradničení je jako výchova dítěte – potřebuje čas, trpělivost a hodně lásky.“
S každým dalším rokem jsem získával nové zkušenosti a moje zahrada vzkvétala. Vyrostl jsem v zapáleného farmáře, který své spolužáky učil, jak si vypěstovat vlastní salát. Našel jsem v pěstování nejen koníček, ale i způsob života. Každé ráno, když vyjdu na zahradu a vidím, jak slunce ozařuje moje záhony plné zeleniny a bylinek, cítím hlubokou vděčnost a spojení s přírodou.
Veletrh Jarní Zemědělec se pro mě stal každoroční poutí, místem, kde se potkávám s podobně naladěnými lidmi, sdílíme zkušenosti a inspirujeme se navzájem. Je to místo, kde se prolíná minulost s budoucností, kde tradiční metody našich předků žijí v harmonii s nejnovějšími technologiemi.
Veletrh končí dnes 23. března 2025 v 17 hodin.
Zdroj:
oficiální stránky Výstaviště Lysá nad Labem
