Rozdělená česká společnost: Analýza nespokojenosti s vládou Petra Fialy

Průzkumy veřejného mínění ukazují rekordně nízkou důvěru v současnou vládu. Podle dat CVVM z března 2023 vládě nedůvěřuje 68 % občanů. Důvěra se liší podle regionů i demografických skupin:

- Nejnižší je na severozápadě Čech a Moravskoslezsku

- Nejvyšší v Praze a velkých městech

- Klesá se zvyšujícím se věkem a nižším vzděláním

Pro srovnání, předchozí vláda A. Babiše čelila na konci mandátu 58 % nedůvěře.

Vysoké ceny energií a potravin, inflace přes 15 % - to jsou hlavní ekonomické důvody nespokojenosti. Mnozí občané vnímají kroky vlády jako nedostatečné:

- Úsporný tarif na elektřinu sklidil kritiku za byrokracii

- Zastropování cen plynu přišlo podle kritiků pozdě

- Valorizace důchodů neodpovídá tempu zdražování

Vláda čelí výtkám za špatnou komunikaci nepopulárních kroků a odklon od slibů.

Ekonom Jan Švejnar k tomu říká: „Vláda musí lépe vysvětlovat svá rozhodnutí a nabídnout lidem dlouhodobou perspektivu, nejen hasit krátkodobé požáry.“

Právě zlepšení komunikace a představení srozumitelného plánu může pomoci obnovit důvěru.

Sociolog Daniel Prokop varuje, že hloubka společenské polarizace je nebezpečná:

- 2/3 Čechů mají ve svém okolí názorovou bublinu

- Nesouhlas s vládou je větší mimo velká města

- Tradiční média ustupují alternativním zdrojům

Příkop mezi „Prahou“ a „zbytkem republiky“ je realitou. Vláda musí hledat způsoby, jak oslovit regionálně i sociálně odlišné skupiny obyvatel.

Jak říká politoložka Vladimíra Dvořáková: „Předpokladem fungující demokracie je přesvědčení, že vláda pracuje pro všechny občany. Ztráta této důvěry vede k rostoucí polarizaci a nedůvěře v demokratický systém jako takový.“

Zastánci vlády poukazují na její zvládnutí uprchlické krize a jednotu v podpoře Ukrajiny. Oceňují také rekordní investice do vzdělávání a důchodovou reformu.

Kritici naopak vyčítají vládě přehlížení problémů obyčejných lidí, aroganci moci a neochotu naslouchat jiným názorům. V živé paměti jsou kontroverzní výroky některých ministrů.

Ředitel STEM Jan Hartl k tomu dodává: „V polarizované společnosti musí vláda aktivně pracovat na dialogu a hledat konsenzus napříč názorovým spektrem. Jedině tak lze obnovit důvěru občanů v politiku.“

Odborníci se shodují, že pokud se vládě nepodaří zvládnout inflaci a obnovit důvěru, hrozí další eskalace protestů a občanských nepokojů.

Zkušenost posledních let ukazuje, že i silné vlády mohou rychle ztratit podporu. Vzpomeňme na pád vlády Bohuslava Sobotky v roce 2017 po aféře s dluhopisy A. Babiše.

Klíčem ke zklidnění situace bude schopnost vlády:

- Srozumitelně komunikovat i nepopulární kroky

- Nabídnout pozitivní vizi budoucnosti pro všechny

- Vést dialog se všemi segmenty společnosti

Jak říká sociolog Jan Herzmann: „Obnovit důvěru a překonat příkopy ve společnosti nebude snadné ani rychlé. Vláda na tom musí systematicky pracovat, pokud chce předejít rozkladu demokratických institucí.“

Současná míra nespokojenosti s vládou Petra Fialy odráží hlubokou polarizaci české společnosti. Ekonomické problémy, nedůvěra v elity a rozdíly mezi regiony živí pocit odcizení části občanů od politiky.

Řešením není obviňování jedné či druhé strany, ale trpělivá práce na hledání toho, co nás spojuje. Potřebujeme vládu, která dokáže srozumitelně vysvětlit svou vizi a plány všem občanům.

Každý z nás může přispět k obnovení důvěry kultivovanou diskusí a ochotou naslouchat i názorům, se kterými nesouhlasíme. Jen tak můžeme obnovit víru v dialog a spolupráci, na kterých stojí demokratická společnost.

Zdroje:

- Průzkumy veřejného mínění CVVM: https://cvvm.soc.cas.cz/

- Rozhovory s odborníky (Jan Švejnar, Daniel Prokop, Vladimíra Dvořáková, Jan Hartl, Jan Herzmann)

- Data Českého statistického úřadu: https://www.czso.cz/

- Zpravodajské články a komentáře z médií (Hospodářské noviny, Deník N, Seznam Zprávy)