Článek
Nutno uznat, že naše země má bohatou minulost setkání s podivnými jevy na nebi, přičemž nejproslulejším případem zůstává epizoda u Vranovské nádrže z roku 1987, kdy armádní letci pronásledovali enigmatický fenomén s vlastnostmi překračujícími tehdejší známé technické možnosti.
První zdokumentovaný neobvyklý nebeský jev nad českým územím se překvapivě objevil již ve 12. věku. Dne 8. října 1130, během panování knížete Soběslava I., se nad metropolí a dalšími sídly vynořil zvláštní kulovitý vzdušný objekt. Bohužel, naši předkové nezanechali podrobnější popis, a tak toto první pozorování navždy zůstává zahaleno tajemstvím. V průběhu následujících epoch se pozorování neznámých fenoménů na obloze několikrát opakovalo po celém kontinentu, včetně českého území. Mnohé písemnosti a dobové záznamy o těchto jevech informují, některé dokonce obsahují i jejich vyobrazení.
Je však třeba k těmto historickým záznamům přistupovat kriticky. Většina těchto pozorování má pravděpodobně přirozené vysvětlení – nejčastěji šlo o meteory, ohnivé koule, atmosférické výboje nebo u nás méně obvyklou polární záři. Současná věda dokáže mnoho těchto jevů objasnit, ale některé stále zůstávají záhadou.
Dle výzkumného projektu, který systematicky monitoroval výskyt neobvyklých nebeských jevů nad územím naší republiky, je prvním nevysvětlitelným případem s dostatkem dokumentace přelet rudé sféry obklopené šedočernými paprsky, který byl spatřen 10. července 1938 nad Slatinami. Očití svědkové popisovali, že okolí sféry jako by zrudlo.
S vypuknutím druhého světového konfliktu se výrazně zvýšil počet pozorování nevysvětlitelných vzdušných objektů. Zvláště známým fenoménem se stala tzv. „světelná uskupení“ – kulovité záře, které údajně často doprovázely spojenecké letce při jejich misích nad nepřátelským územím. I když zajatci z řad nepřítele popírali, že by disponovali takovou technologií, existují důkazy, že nacistické Německo na konci války skutečně provádělo experimenty s objekty vzdáleně připomínajícími „létající disky“. Je prokázáno, že některé z těchto pokusů probíhaly i v naší metropoli.
V poválečném období a zejména během studené války se fenomén neobvyklých nebeských jevů stal celosvětově rozšířeným. Četná pozorování i v naší zemi přispěla k tomu, že téma získalo pozornost jak veřejnosti, tak odborníků.
Významným příspěvkem k výzkumu neobvyklých nebeských jevů v České republice byl dlouhodobý projekt, který po třicet let (1992-2022) systematicky shromažďoval a vyhodnocoval svědectví o pozorování nevysvětlitelných vzdušných objektů. Pod vedením zkušeného badatele projekt získal celkem 4 215 hlášení o neobvyklých jevech. Mnohé z těchto případů byly objasněny jako přirozené úkazy nebo záměny s pozemskými létajícími objekty, část však zůstává nevysvětlena.
Nejzajímavější na tomto projektu byla jeho snaha o vědecký přístup k fenoménu neobvyklých nebeských jevů. Badatelé se nesnažili automaticky připisovat nevysvětlené jevy mimozemským návštěvám, ale pečlivě analyzovali jednotlivá pozorování, hledali souvislosti s meteorologickými jevy, letovým provozem či jinými faktory, které mohly pozorování vysvětlit.
Bezpochyby nejznámějším a současně asi nejvážnějším incidentem pozorování nevysvětlitelného vzdušného objektu nad českým územím je událost známá jako „Záhadný objekt nad vodní nádrží“. Tento incident se odehrál 12. července 1987 nad vodní nádrží Vranov, která byla v létě plná rekreantů.
Vše začalo v poledne místního času, kdy osádka vojenského útvaru dostala příkaz pronásledovat neznámý objekt. Ten se původně nacházel nad sousední zemí blízko státních hranic. Piloti podle svých svědectví pozorovali objekt tmavé barvy protáhlého tvaru. Ze země obdrželi pokyn objekt sestřelit, ale ten se choval velmi nestandardně – pokaždé když jej piloti zaměřili do hledáčku, okamžitě změnil směr letu.
Střelba navíc nebyla možná z bezpečnostních důvodů, protože se nacházeli nad vodní nádrží plnou lidí. Po dvou minutách vizuálního kontaktu objekt zmizel za mrakem. Vysoký důstojník, který byl přímým účastníkem události, později popsal, co následovalo: „Potom asi nastala nejhorší situace v průběhu celého letu.“ Objekt letěl přímo proti jejich stroji a museli se mu složitě vyhýbat.
Poté se záhadný objekt vysokou, evidentně nadzvukovou rychlostí přemístil nad jihomoravskou metropoli, jadernou elektrárnu a směrem k hlavnímu městu Slovenska, kde po chvíli již nebyl vidět na radaru.
Po třiceti letech vyšly najevo nové skutečnosti ohledně tohoto incidentu. Pronásledováním nevysvětlitelného vzdušného objektu měly být pověřeny také dva vojenské stroje, které vzlétly z jihomoravského letiště a objekt pronásledovaly směrem k jaderné elektrárně, odkud „záhadný fenomén“ sledovaly zpět k jihomoravské metropoli a dále ke slovenským hranicím. Objekt však dosáhl vysoké rychlosti a nad hlavním městem Slovenska se jim ztratil. Dále pokračoval směrem k jaderné elektrárně a pak zpět nad sousední zemi.
Dodnes existují různé hypotézy o tom, co se v červenci roku 1987 na obloze nacházelo. Jednou z možností bylo, zda nešlo o západní vojenský stroj (například určité typy nadzvukových stíhaček). Piloti však tuto hypotézu odmítli s argumentem, že žádný tehdejší západní letoun by nebyl schopen takových změn rychlosti a směru letu, a především tak dlouhého letu bez doplnění paliva, který trval přibližně 2,5 hodiny.
V současnosti zájem o fenomén neobvyklých nebeských jevů v České republice stále trvá. Nedávno dokonce vzniklo oficiální místo, kde mohou Češi hlásit pozorování nevysvětlitelných vzdušných objektů. Jihomoravská hvězdárna se stala kontaktním místem pro hlášení pozorování neobvyklých nebeských jevů a vyzvala veřejnost, aby nahlásila jakékoliv neobvyklé jevy či předměty na obloze.
Tato iniciativa s nadsázkou uvádí, že „pokud v Česku přistanou mimozemšťané, potřebnou pomoc jim poskytnou pracovníci jihomoravské hvězdárny.“ Na kopci v moravské metropoli tedy vzniklo kontaktní místo pro „poutníky z kosmu“. I když tato aktivita má částečně popularizační charakter, odráží zájem odborné i laické veřejnosti o nevysvětlené jevy na obloze.
Vznik oficiálního místa pro hlášení neobvyklých nebeských jevů ukazuje na postupující změnu přístupu k tomuto fenoménu. Na rozdíl od dřívější tendence zesměšňovat podobná pozorování se dnes prosazuje více vědecky orientovaný přístup – sbírat data, analyzovat je a hledat racionální vysvětlení.
Fenomén neobvyklých nebeských jevů v českém prostředí představuje zajímavou kapitolu naší historie. Od středověkých záznamů po současné systematické výzkumy ukazuje, že nevysvětlené jevy na obloze vždy přitahovaly pozornost lidí. Většina pozorování má racionální vysvětlení, ale existuje malá část případů, které zůstávají záhadou.
Případ záhadného objektu nad vodní nádrží z roku 1987 patří mezi nejvýznamnější dokumentované incidenty tohoto druhu v České republice. Skutečnost, že do akce byli povoláni vojenští piloti s rozkazem objekt pronásledovat a potenciálně sestřelit, ukazuje na to, že šlo o více než běžnou záměnu s přírodním jevem.
V dnešní době, kdy probíhají seriózní vědecké diskuse o možné existenci mimozemského života, je důležité zachovat střízlivý přístup – neodmítat svědectví o nevysvětlených jevech, ale zároveň hledat nejprve racionální vysvětlení, než přistoupíme k exotickým teoriím. Co si o tom myslíte a máte nějakou vlastní zkušenost se záhadnými jevy na naší obloze?
Použité zdroje:
