Článek
J. Allen Hynek se narodil 1. května 1910 v Chicagu do rodiny českých přistěhovalců. Právě jeho středoevropský původ, zakořeněný v racionálním, ale zároveň filozofickém myšlení, bývá někdy zmiňován jako jeden z faktorů, které formovaly jeho pozdější otevřenost k neobvyklým otázkám. Vystudoval fyziku a astronomii na University of Chicago, kde získal doktorát a brzy se zařadil mezi respektované odborníky v oblasti astrofyziky. Zpočátku byl typickým představitelem vědeckého establishmentu – skeptický, přísně materialistický a loajální vůči státním institucím.
Právě tato loajalita jej přivedla ke spolupráci s americkým letectvem. Od konce 40. let se stal hlavním vědeckým konzultantem projektů Sign, Grudge a především Blue Book, jejichž cílem bylo oficiálně vyšetřovat hlášení o UFO. Veřejně vystupoval jako muž, který má „uklidnit veřejnost“ a nabídnout racionální vysvětlení. V zákulisí však narážel na případy, jež se vymykaly běžným fyzikálním i technologickým možnostem tehdejší doby. Právě zde začíná konspirační rovina jeho příběhu.
Hynek si postupně uvědomoval, že úkolem projektů nebylo objektivní hledání pravdy, ale kontrola informací. Sám později přiznal, že byl součástí systému, který některá pozorování záměrně bagatelizoval. Tento vnitřní konflikt vedl k zásadní změně jeho postoje. Z oficiálního „odmítače UFO“ se stal opatrný, ale otevřený badatel, který začal mluvit o možnosti nelidské inteligence působící na Zemi.
Pro paleoastronauty je právě tato proměna klíčová. Hynek jako insider státního aparátu naznačil, že fenomén přesahuje moderní dobu. Jeho slavná klasifikace blízkých setkání – zejména třetího druhu – otevřela prostor pro otázku, zda podobná setkání neprobíhala i v hluboké minulosti. Pokud moderní lidé pozorují technologicky vyspělé objekty, jak by si je vysvětlovali naši předkové? Jako bohy, anděly či nebeské bytosti.
Hynek nikdy explicitně nepotvrdil teorii dávných astronautů, ale jeho výpovědi mezi řádky naznačují, že lidstvo nemusí být první ani jediné inteligentní, které Zemi ovlivnilo. Pro paleoastronautiku se tak stal tichým svědkem – mužem, který věděl více, než mohl říci, a který svým životním obratem nepřímo legitimizoval myšlenku, že „bohové z nebe“ nemusí být jen mýtech.👽👽👽
