Článek
*Michio Kaku (24. ledna 1947, San Jose, Kalifornie, USA) je americký teoretický fyzik japonského původu, profesor, popularizátor vědy a jeden z nejznámějších současných myslitelů zabývajících se strukturou vesmíru, sjednocením fyzikálních sil a budoucností lidské civilizace. Přestože není paleoastronautikem v klasickém smyslu, jeho práce a veřejné názory výrazně přispívají k legitimizaci úvah o existenci vyspělých mimozemských civilizací, které jsou pro paleoastronautiku klíčové.
Dětství a vzdělání
Michio Kaku vyrůstal v rodině japonských přistěhovalců, kteří přežili druhou světovou válku a internaci v USA. Již v dětství se nadchl pro fyziku – ve věku pouhých šestnácti let postavil vlastní částicový urychlovač v garáži, což mu vyneslo stipendium a pozornost vědecké komunity.
Studoval na:
Harvard University (bakalářský titul)
University of California, Berkeley (doktorát z teoretické fyziky)
Jeho akademická dráha byla od počátku zaměřena na sjednocení fyzikálních zákonů, tedy snahu propojit kvantovou mechaniku s obecnou teorií relativity.
Vědecká práce a teorie
Michio Kaku je spoluzakladatelem strunové teorie pole (string field theory), která patří mezi nejambicióznější pokusy o vytvoření tzv. teorie všeho. Ve své práci se zabývá:
strukturou prostoru a času
vícerozměrným vesmírem
možností existence paralelních realit
Ačkoli jde o vysoce abstraktní fyziku, Kaku dokáže tyto koncepty srozumitelně vysvětlovat veřejnosti, čímž se stal jedním z nejvýznamnějších popularizátorů vědy na světě.
Názory na mimozemské civilizace
Michio Kaku dlouhodobě patří mezi vědce, kteří otevřeně podporují seriózní hledání mimozemské inteligence. Je zastáncem projektů:
SETI
výzkumu exoplanet
hledání technosignatur
Kaku často zdůrazňuje, že ve vesmíru s miliardami galaxií je existence inteligentního života statisticky vysoce pravděpodobná. Vytvořil také známou klasifikaci civilizací (Typ I, II, III) podle míry využití energie, která pomáhá představit si technologický vývoj civilizací v kosmickém měřítku.
Michio Kaku a paleoastronautika
Přestože Kaku nepodporuje doslovně tvrzení o dávných astronautech navštěvujících Zemi, jeho myšlenky vytvářejí teoretický rámec, ve kterém paleoastronautika přestává být absurdní. Opakovaně uvedl, že:
vyspělá civilizace by byla schopna mezihvězdného cestování
technologický rozdíl by mohl působit „božsky“
kontakt s méně vyspělou civilizací by mohl vést ke vzniku mýtů
V tomto smyslu jeho úvahy nepopírají, ale spíše racionalizují starověké zprávy o bozích z nebe, učitelích lidstva a technologických zázracích.
Budoucnost lidstva
Významnou část Kakuovy práce tvoří úvahy o budoucnosti. Hovoří o:
kolonizaci vesmíru
propojení člověka s umělou inteligencí
dlouhodobém přežití lidského druhu
Podle Kakua je lidstvo teprve na začátku kosmické cesty a kontakt s jinou inteligencí je otázkou času, nikoli možnosti. Tento postoj jej myšlenkově přibližuje autorům jako Avi Loeb či Jacques Vallée.
Závěr
Michio Kaku je příkladem vědce, který zůstává pevně zakotven v akademické fyzice, a přesto se nebojí klást otázky přesahující hranice současného poznání. Jeho práce nepřináší důkazy o dávných astronautech, ale poskytuje vědecky konzistentní rámec, v němž se tyto otázky stávají legitimními.
Pro seriál o paleoastronautice má Michio Kaku zásadní význam: ukazuje, že myšlenka kosmické inteligence není okrajem vědy, ale jejím přirozeným pokračováním.
