Článek
*Jacques Fabrice Vallée (24. září 1939, Pontoise, Francie) patří k nejvlivnějším a nejrespektovanějším badatelům fenoménu UFO. Na rozdíl od mnoha popularizátorů se pohyboval na pomezí tvrdé vědy, astronomie, informatiky a hlubokého zájmu o lidské dějiny a vědomí. Jeho práce významně ovlivnila nejen moderní ufologii, ale i širší chápání fenoménu dávných návštěvníků a jeho souvislostí s mytologií a paleoastronautikou.
Vallée vystudoval astronomii a informatiku, podílel se na vývoji prvních databázových systémů a pracoval i v oblasti umělé inteligence. Právě jeho analytické myšlení a schopnost pracovat s rozsáhlými soubory dat mu umožnily nahlížet na UFO fenomén zcela jiným způsobem než jeho současníci.
Spolupráce s J. Allenem Hynkem
Klíčovým bodem Valléeho kariéry byla spolupráce s americkým astronomem J. Allenem Hynkem, který působil jako vědecký poradce projektů Sign, Grudge a Blue Book amerického letectva. Hynek byl zpočátku skeptikem, jehož úkolem bylo UFO vysvětlovat konvenčními prostředky. Právě Vallée patřil k těm, kdo mu pomohli tento postoj postupně přehodnotit.
Společně analyzovali stovky případů pozorování UFO a Vallée si brzy uvědomil, že fenomén:
není náhodný
vykazuje opakující se vzorce chování
nelze ho vysvětlit pouze technickými stroji z jiné planety
Hynek s Valléem sdíleli přesvědčení, že UFO je reálný jev, který si zaslouží seriózní vědecké zkoumání. Jejich spolupráce vedla k vytvoření systematičtějších klasifikací setkání (blízká setkání I.–III. druhu) a položila základy moderní ufologie.
UFO jako kontrolní systém
Největší přínos Jacquese Valléeho spočívá v jeho odvážné reinterpretaci UFO fenoménu. Na rozdíl od klasické hypotézy „návštěvníků z jiné planety“ Vallée upozorňoval, že podobné jevy se objevují po celou lidskou historii, jen se mění jejich forma.
Ve své slavné knize „Passport to Magonia“ (1969) poukázal na nápadné paralely mezi:
moderními únosy UFO
středověkými setkáními s vílami a démony
starověkými bohy sestupujícími z nebe
Podle Valléeho jde o jeden a tentýž fenomén, který se lidstvu zjevuje v podobě, již je schopno pochopit. UFO tak nejsou pouze stroje, ale součást širšího „kontrolního systému“, jenž ovlivňuje lidské myšlení, kulturu a vývoj.
Přínos pro paleoastronautiku
Ačkoli se Vallée často vymezoval vůči zjednodušeným představám o „mimozemských kosmonautech“, jeho práce má pro paleoastronautiku zásadní význam. Nabídl totiž chybějící článek mezi dávnými bohy a moderními UFO.
Zatímco autoři jako Sitchin či Däniken upozorňovali na fyzické stopy a texty, Vallée ukázal, že:
fenomén je dlouhodobý a inteligentní
přizpůsobuje se lidskému vědomí
byl v minulosti interpretován jako bohové, andělé či démoni
Tím rozšířil paleoastronautiku z čistě technologického rámce do oblasti vědomí, symboliky a interakce s člověkem.
Odvaha jít proti proudu
Jacques Vallée byl často kritizován jak skeptiky, tak i částí ufologické komunity. Přesto si zachoval intelektuální integritu a odmítal jednoduchá vysvětlení. Zdůrazňoval, že skutečný fenomén UFO je mnohem složitější, než si lidé přejí připustit.
Jeho přístup inspiroval nejen badatele, ale i kulturu – stal se jednou z předloh postavy francouzského vědce ve filmu Blízká setkání třetího druhu Stevena Spielberga.
Závěr
Jacques Vallée představuje most mezi dávnou minulostí a současností. Díky spolupráci s J. Allenem Hynkem pomohl legitimizovat studium UFO a zároveň otevřel dveře hlubšímu pochopení fenoménu, který může provázet lidstvo po tisíciletí.
Pokud Sitchin hledal bohy v textech a Däniken ve stavbách, pak Vallée ukázal, že bohové možná nikdy neodešli – jen změnili svou tvář.
