Článek
Ještě před několika lety jsem měl jediný zdroj příjmů. Každý měsíc jsem chodil do práce, plnil své povinnosti a čekal na den, kdy mi zaměstnavatel pošle výplatu. Když peníze dorazily, zaplatil jsem účty, nakoupil potraviny a zbytek postupně utratil. Potom začalo další čekání na následující měsíc. Připadal jsem si jako člověk, který neustále běží v kolečku a nikdy z něj nemůže vystoupit.
Nejvíc mi vadilo, že jsem byl stoprocentně závislý na své práci. Pokud jsem chtěl více peněz, musel jsem si vzít přesčasy nebo hledat další přivýdělek. Jenže volného času jsem už tak neměl nazbyt. Začal jsem proto hledat způsob, jak si vytvořit další příjem, který nebude vyžadovat, abych každý den někde odpracoval další hodiny.
O investování jsem samozřejmě věděl už dříve, ale dlouho jsem ho považoval za záležitost bohatých lidí. Představoval jsem si, že člověk musí mít na účtu miliony, aby vůbec mělo smysl nakupovat akcie. Pak jsem se začal zajímat o dividendové investování a zjistil, že existuje možnost postupně budovat portfolio firem, které část svých zisků vyplácejí akcionářům.
Myšlenka se mi zalíbila. Představa, že vlastním malý podíl ve skutečných společnostech a některé z nich mi za to pravidelně posílají peníze, byla pro mě zajímavější než další přesčasová směna.
Začal jsem pomalu. Nejdříve jsem si vytvořil finanční rezervu, abych nemusel při nečekaných výdajích prodávat investice. Potom jsem každý měsíc odkládal část výplaty a postupně nakupoval akcie společností, které měly dlouhou historii vyplácení dividend. Zajímal jsem se o jejich hospodaření, zadlužení a schopnost vytvářet zisk. Nechtěl jsem kupovat první akcii, která nabízela lákavě vysoký dividendový výnos.
První dividendová platba mě vlastně trochu rozesmála. Na účet mi přišla částka, za kterou bych si nekoupil ani pořádný oběd. Přesto jsem měl zvláštní radost. Byly to první peníze, které jsem získal jako akcionář, aniž bych kvůli nim musel odpracovat další směnu.
Kolega v práci se mi tehdy vysmál. Když jsem mu řekl, že jsem dostal první dividendy, zeptal se mě, jestli si za ně konečně koupím nové auto. Podle něj nemělo smysl investovat tisíce korun jen proto, abych jednou za čas dostal několik desítek korun. Já jsem mu ale vysvětlil, že mi nejde o jednu platbu. Chtěl jsem vybudovat portfolio, které bude postupně růst.
A tak jsem pokračoval. Každou další výplatu jsem rozdělil na běžné výdaje, úspory a investice. Dividendy jsem zpočátku neutrácel, ale používal k nákupu dalších akcií. Tím jsem postupně zvyšoval počet podílů, které vlastním, a tím i potenciál budoucích dividendových příjmů.
Po několika letech už rozdíl nebyl zanedbatelný. Na účet mi začaly přicházet pravidelnější a vyšší částky. Některé společnosti vyplácely dividendy čtvrtletně, jiné v odlišných intervalech. Nebyla to žádná druhá výplata, ze které bych mohl bezstarostně žít, ale už jsem viděl, že moje původní myšlenka funguje.
Největší změnu jsem pocítil ve chvíli, kdy jsme se s kolegy bavili o penězích. Většina z nich čekala na výplatní den a počítala, kolik jim po zaplacení všech účtů zůstane. Já jsem si mezitím kontroloval dividendové platby. Když mi jedna z větších společností poslala peníze, měl jsem pocit, že se moje dlouhodobá snaha konečně začíná projevovat.
Jeden kolega se mě dokonce zeptal, jestli už dokážu z dividend zaplatit všechny své měsíční výdaje. Musel jsem ho zklamat. Tak daleko jsem se nedostal a ani jsem si nikdy nemyslel, že to bude jednoduché. Dividendové příjmy nejsou zaručené. Firma může výplatu snížit nebo úplně zrušit, cena akcií může klesat a investované peníze nejsou bez rizika. Navíc se musí počítat s daněmi a poplatky.
Přesto jsem si uvědomil, že se něco zásadního změnilo. Už nemám pouze jeden zdroj příjmů. Vedle výplaty postupně buduju další, který může časem získávat na významu. A hlavně nemusím kvůli každé další koruně automaticky obětovat svůj volný čas.
Dnes stále chodím do zaměstnání a rozhodně se nepovažuji za rentiéra. Někdy mám dobrý investiční rok, jindy se akciovým trhům nedaří. Ale když mi přijde dividendová platba, vždycky si vzpomenu na dobu, kdy jsem si myslel, že jediný způsob, jak získat peníze, je odpracovat další hodiny.
Zatímco ostatní čekají na výplatu, já dnes čekám také na dividendy. Nejsou to zatím částky, které by mi umožnily opustit zaměstnání, ale představují něco, co jsem dříve neměl. Další zdroj příjmů a možnost postupně získávat větší finanční nezávislost.
A možná právě to je na celém investování nejzajímavější. První dividendy vypadají směšně. Člověk má chuť se ptát, jestli to všechno vůbec stojí za námahu. Jenže když vydrží, pravidelně investuje a rozumně vybírá společnosti, může se z několika drobných plateb postupně stát zajímavá součást jeho finančního života.
