Článek
Moldavsko je země, která má na mapě velikost poznámky pod čarou, ale v evropské bezpečnostní politice váhu celého odstavce. Leží mezi Rumunskem a Ukrajinou, nese si problém Podněstří a dlouhodobě balancuje mezi evropskou budoucností a ruskou schopností kazit večírek i bez pozvánky.
Aktuální debata o možném spojení s Rumunskem jako krajním „plánu B“ ukazuje, jak napjatá je moldavská situace. Politolog Cristian Cantir pro iROZHLAS připomíná, že u části politických elit má tato myšlenka podporu, ale prezidentka Maia Sanduová pragmaticky ví, že většina Moldavanů to tak jednoduše nevidí. Sjednocení států není přepsání názvu složky na ploše počítače.
Do toho EU podle zpráv iROZHLASu a Reuters posouvá přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. To je pro Kišiněv zásadní moment. Členství v EU by pro Moldavsko znamenalo právní, ekonomickou i bezpečnostní kotvu. Jenže cesta do Unie je maraton, kde se běží v obleku, s formuláři v ruce a občas i s vetem některého členského státu za zády.
Historie tu navíc neklepe na dveře, ona sedí v kuchyni a míchá čaj. Moldavsko a Rumunsko mají společný jazykový a kulturní prostor, ale také různé politické zkušenosti. Rumunsko je členem EU i NATO, Moldavsko nikoli. Myšlenka spojení proto může vypadat jako rychlá výtahová šachta do Evropy. Problém je, že výtahy v geopolitice často končí kontrolou statika.
Rusko by takový vývoj samozřejmě nevnímalo jako romantickou rodinnou sešlost. V jeho slovníku by se rychle objevila slova o provokaci, ohrožení a dalších položkách z tradičního kremelského karaoke. Moldavsko proto potřebuje nejen evropskou perspektivu, ale také odolnost: instituce, energetiku, informační bezpečnost a schopnost ustát tlak.
Pro Česko je to vzdálené jen na mapě. Ve skutečnosti se v Moldavsku znovu hraje otázka, zda malé evropské státy mohou svobodně volit svoji budoucnost. A jestli na to Evropa odpoví jen soucitným povzdechem, nebo konkrétní pomocí.
Anketa
Zdroje: irozhlas.cz
