Rodiče chtějí gymnázia, kraje tlačí jejich děti na odborné školy

Do 20. února mohou žáci a žačky devátých tříd podávat přihlášky na střední školu. Přihlášky a přijímací zkoušky provázela v minulých letech spousta stresu. Na žádaných gymnáziích totiž chybí místa. Zároveň nikdo přesně nevěděl, kolik dětí a rodičů o všeobecné střední školy stojí.

Rozdíl mezi poptávkou po všeobecných oborech a kapacitách těchto škol je přitom obrovský, ukázal unikátní výzkum PAQ Research mezi rodiči 6 800 dětí. Na 32 % rodičů považuje za ideální volbu právě gymnázium či lyceum, reálně se na ně ale dostane jen 18 %.

Nabídka oborů bez maturity naopak výrazně převyšuje poptávku. Ideálně by je volilo jen 12 % rodičů, reálně na ně odchází 29 % deváťáků.

Nedostatečná nabídka vede ke zbytečnému neúspěchu či taktizování. I když si někdo přeje jít na gymnázium, kvůli strachu z nedostatku míst často raději zvolí odbornou školu.

Roli hraje i vzdělání a příjem rodičů. Menší zájem o všeobecné obory mají domácnosti s nižším vzděláním a příjmy. To však nemusí odrážet předpoklady dětí. Chudší rodiny mohou méně často volit všeobecný obor kvůli finančním bariérám nebo obavám, že nedokážou dětem poskytnout dostatečnou podporu při studiu.

Příprava na přijímací zkoušky dnes skutečně vychází draho. V roce 2023 investovali rodiče ve Středočeském kraji do přípravy průměrně 8500 Kč, uvádí výzkum D. Gregera a kolegů.

Kdyby kraje nabízely dostatečné kapacity a překážky typu financí odpadly, zájem o gymnázium či lyceum bude mít až polovina rodičů. (Jejich preference se silně shodují s dětmi, víc ve výzkumné zprávě.)

Střední školy zřizují kraje. Nabídka se proto liší, kapacity zároveň chybí všude. Většina krajů by měla oproti současnosti zřídit přibližně dvojnásobek míst na gymnáziích a lyceích, aby uspokojily preference rodičů.

Nejvíc míst chybí v Karlovarském, Královéhradeckém a Jihočeském kraji. A také v Praze, kam se hlásí řada žáků ze Středočeského kraje.

Většina krajů ale změnu neplánuje, byť až poloviční podíl všeobecných oborů poptává také Ministerstvo školství. Kraje argumentují zájmy zaměstnavatelů. I samotní zaměstnavatelé ovšem poptávají širší kompetence před odborností.

Nedostatek míst na všeobecných školách v první řadě brání rodičům a dětem naplnit studijní ambice. Zároveň nedává smysl vzhledem k podílu studujících, kteří dnes míří na vysoké školy.

Na VŠ už teď míří víc než polovina studentů středních škol, na všeobecné střední školy přitom chodila jen polovina z nich. Druhá polovina přichází z odborného vzdělávání. V něm ale máme přes 230 úzce profilovaných oborů, které mají připravovat spíš pro vstup na trh práce než na další stupeň vzdělávání.

Mladí lidé zkrátka chtějí víc všeobecného základu a pokračovat na vysoké školy, byť jim to podmínky komplikují. Můžeme mít desítky úzce zaměřených oborů, nakonec to ale stejně vezmou na učitelství nebo přírodní vědy oklikou přes hotelovou školu nebo stavebnictví.

Nedostatek všeobecného základu ale může přispívat neúspěšnosti ve vysokoškolském studiu. Na bakalářském stupni nedokončí studium až 40 % studentů. V Česku tak máme mezi mladými stále nízký podíl vysokoškoláků (33 %) oproti evropskému průměru (43 %), což ztěžuje modernizaci českého hospodářství.

Současný stav má jasné řešení – Česko potřebuje víc míst na všeobecných oborech. Nepotřebujeme výhradně gymnázia. Cestu představují i různá lycea, které mohou všeobecné obory zbavit elitní pověsti. A otevřít je víc lidem.

Stát by měl finančně motivoval kraje k otevírání všeobecných oborů. Musí také zjistit, kde přesně místa na gymnáziích a lyceích chybí a přeměnit obory, o které není zájem, na kapacity lyceí, pokud tomu zaměření lycea odpovídá.

Změnit by se měly také přijímací zkoušky, aby nemuseli rodiče taktizovat. Jednotné přijímací zkoušky by se měly konat před podáváním přihlášek, aby žactvo mělo informace o svém výsledku.

V neposlední řadě by školy měly podporovat znevýhodněné žáky, aby měli ambici podat si přihlášku na všeobecnou školu. To vyžaduje víc financí na školní psychology a sociální pedagogy a také větší propojení sociální práce a vzdělávání.

To vše by mohlo přispět k tomu, aby rodiče posílali své děti na školy, na které doopravdy chtějí beze strachu o to, že se někam vůbec dostanou.

Celou studii si můžete přečíst na webu PAQ Research.