Článek
To zjišťoval rozsáhlý průzkum mezi obyvateli, který vedla designérka a výzkumnice Dominika Potužáková. Pomocí terénního průzkumu na sídlišti, dotazníkového šetření a workshopu s místními se podařilo zjistit, jak lidé sídliště využívají a co by na něm rádi změnili.
Sídliště postrádalo ucelený plán pro zlepšení veřejných prostranství
Zelená Louka je největší sídliště v Trutnově. V roce 2019 město zjistilo, že dosavadní návrhy na zlepšení veřejných prostor jsou zastaralé nebo neúplné. Starší urbanistickou studii z roku 2004 nebylo možné použít, protože se vývoj sídliště ubíral jiným směrem, než studie předpokládala. Novější studie z Městských zásahů pak fungovala spíše jako vize budoucnosti, než jako praktický plán s konkrétními kroky. Vedení města Trutnov proto navrhlo zpracovat nový dokument a zadání, které vznikne za spoluúčasti jak odborníků, tak veřejnosti.
„Původní idea byla, že obyvatele zapojíme formou veřejného projednávání. Z rozhovorů s odborníky vyplynulo, že tento způsob sběru dat je neefektivní, že jednání se velmi pravděpodobně zvrhne ve slovní přestřelku několika diskutujících a že jen velmi schopný moderátor udrží diskuzi v tématu. Tak jsme začali hledat cesty, jak celý průzkum pojmout jinak a smysluplněji.“
Ing. arch. Michal Rosa, starosta města Trutnova
Zásadní jsou potřeby obyvatel
S vedením města jsme nejprve definovali hlavní cíle projektu – pochopit, co obyvatelé a návštěvníci sídliště Zelená Louka skutečně potřebují a jak využívají veřejné prostory. Navíc jsme navrhli komunikační strategii směrem k občanům. Chtěli jsme, aby lidé věděli, co se chystá, jak mohou přispět a jaké budou výsledky.
Špendlíková mapa pomohla zjistit první problémy
Protože se v Trutnově dříve žádný podobný průzkum nedělal, použili jsme různé metody výzkumu. Kombinovali jsme podrobné rozhovory s menším počtem lidí a rozsáhlé dotazníkové šetření. To pomohlo vedení města získat úplný obrázek o situaci na sídlišti.
Využili jsme také to, co už obyvatelé „Zelenky“ znali – tzv. špendlíkové mapy. Lidé jsou zvyklí je používat pro hlášení závad ve městě. Proto jsme vytvořili speciální online mapu, kde mohli označit místa, která mají rádi, kde vidí problémy, nebo která považují za důležitá.
Průzkum přímo v terénu
Během jednoho měsíce se nám, pomocí tzv. špendlíkových map, podařilo získat 337 podnětů vztahujících se k „Zelence“. To nám pomohlo určit, na která místa a témata se máme zaměřit při terénním průzkumu přímo na sídlišti.
Terénní výzkum probíhal v různých časech během dne i týdne. Naši výzkumníci sledovali, jak různé skupiny lidí využívají veřejné prostory, kde se scházejí a jaké aktivity tam dělají. Také jsme se ptali kolemjdoucích na jejich názory – co si o konkrétních místech myslí, proč tam chodí a jak jsou pro ně důležitá.
Zapojili jsme všechny skupiny obyvatel
Abychom získali opravdu pestrý obrázek, snažili jsme se zapojit všechny skupiny obyvatel včetně těch, které se do podobných výzkumů obvykle příliš nezapojují. Dotazník jsme propagovali v městských novinách a byl dostupný i online. V terénu jsme měli tazatele, kteří pomohli zapojit menšiny nebo seniory. Zapojili jsme i základní školu a střední školy, které dotazník rozšířily mezi rodiče i studenty.
Výstupy z předchozích fází výzkumu nám posloužily jako podklad pro sestavení hypotéz a otázek do závěrečného dotazníkového šetření. Během 12 dnů jsme od obyvatel a návštěvníků obdrželi 840 vyplněných online i papírových dotazníků. I po vyřazení neúplných, nečitelných nebo nekompletních dotazníků nás příjemně překvapilo, kolik lidí se zapojilo – 695 respondentů z celkových 6 300 obyvatel sídliště Zelená Louka je skvělý výsledek.
K hlubšímu poznání díky participaci
Na závěr jsme data z dotazníků ještě doplnili hlubším poznáním názorů, emocí a motivací obyvatel. Uspořádali jsme moderovanou skupinovou diskuzi se zástupci hlavních věkových kategorií ze Zelené Louky. Tato kvalitativní část výzkumu nám umožnila lépe pochopit, co lidé v dané lokalitě prožívají a co je pro ně důležité.
Zkoumáme vhledy obyvatel
Vhledy jsou klíčové informace, které se uživatelským výzkumem získávají. V tomto případě pak byly vhledy rozděleny do tří hlavních částí:
Čeho si obyvatelé nejvíce váží?
- Zelená Louka je plná panelových domů, ale přesto si dokázala udržet svůj „zelený” charakter. To je dáno blízkostí okolní přírody, kterou obyvatelé hojně využívají na procházky a sport.
- Obslužnosti hromadnou dopravou, z níž jsou hojně využívány převážně autobusy.
- Nabídka obchodů je bohatá, ale chybí tu místo, kde by se mohly scházet rodiny s dětmi, například restaurace nebo kavárna s dětským koutkem.
- Dostupnosti školek a škol v lokalitě – jejich výhodou je, že jsou umístěné v blízkosti obývaných domů.
Co obyvatele Zelenky nejvíce pálí?
- Parkování a dopravní situaci v ulicích. Parkoviště jsou neustále plná, lidé parkují tam, kde nemají, a tím ničí zeleň a ohrožují dopravu. Parkování bývá problém i v jiných městech a ani pro Trutnov nebyl žádným překvapením.
- Soužití různých skupin obyvatel – mladým lidem chybí na sídlišti dostatek prostoru a aktivit pro trávení volného času.
- Málo příležitostí pro trávení volného času mají i dospělí – na „Zelence” se nyní pořádají společenské akce pouze velmi málo.
Do čeho by byli obyvatelé rádi, aby město investovalo?
- Zajištění dostatku a vhodného rozmístění parkovacích míst.
- Rekonstrukce a dobudování místních komunikací a chodníků. Ty jsou ve velké míře poškozené a drží se v nich voda. Navíc nejsou uzpůsobené potřebám obyvatel a nejsou bezbariérové.
- Zpřístupnění řeky Úpy, za předpokladu, že přístup bude bezpečný pro děti.
- Vybudování klidných zelených míst v obytné zóně, které by mohly sloužit převážně seniorům, případně mládeži jako „zašívárna”.
Díky výzkumu může město reagovat na potřeby svých obyvatel
„Jsem přesvědčený, že zapojení obyvatel formou vypracování průzkumu byla správná cesta,“ hodnotí participaci starosta Trutnova Ing. arch. Michal Rosa. „Záměrem města bylo se vyhnout situaci, že zpracovatel studie přinese sice zajímavá řešení, ale město jako investor si nebude jisté, zda odpovídají potřebám obyvatel. Negativní témata, která průzkum popsal, pro nás nebyla překvapením. Hlavní přínos vnímám v definici dalších témat k řešení a neméně zajímavé je vnímání předností lokality.“ pokračuje starosta.
Kontinuální komunikace s občany je neodmyslitelnou součástí projektu
Nedílnou součástí výzkumu byla transparentní a nepřetržitá komunikace s obyvateli, kterou jsme pomohli nastavit. Společně s vedením města jsme využívali různé kanály – sociální sítě, místní noviny, mobilní rozhlas a další – abychom informovali o průběhu projektu a výsledcích.
Zaměřili jsme se nejen na prezentaci zjištění, ale také na zapojení lidí do participace. Nejdůležitější poznatky shrnula venkovní výstava v lokalitě sídliště a moderovaná prezentace veřejnosti. Veškerá komunikace o výzkumu a výsledcích přispěla k tomu, že lidé byli dobře informovaní a aktivně se zapojovali.
Více poznatků z výzkumu s veřejností sídliště Zelená Louka v Trutnově naleznete pod tímto odkazem na stránkách města Trutnov.
