Článek
Máme za sebou pár myšlenek, informací a souvislostí, jak se mladá generace moc nestará o svou budoucnost. A o příští roky a kvalitu života svých potomků. Jsem si jasně vědom, že uvedený výrok není absolutní a nebude platit pro všechny. Najde se dost mladých lidí, které jejich práce zajímá, snaží se v ní, mají výsledky a po hmotné stránce na zvýšené úrovni zabezpečují svou rodinu. Ano, základ je splněn. Ale co dále? Stačí se zahrnout množstvím práce a jí odpovídajícímu rozsahu finančních prostředků? Myslím, že i bez přispění moudrých osob budeme znát správnou odpověď. Nicméně peníze byly, jsou a budou významnou položkou lidského putování.
Nyní zavítáme do školního prostředí. Možná tu najdeme odpověď na zmíněný „nezájem“ a odpovíme oběma postarším ženám. Škola by měla mnohem lépe reagovat na praxi. Znát násobilku, vyjmenovaná slova, stupnici tvrdosti, barvu pohoří, koncovky oxidů, kvadratické rovnice a další prvky podle RVP a ŠVP je chvályhodné. Nicméně pro dnešek jasně nedostatečné. Proč si škola nechává vystavovat tak špatné vysvědčení? Proč v řádu týdnů a nejvýše měsíců nezmění obsah či důrazy na školní látku? Proč prokazuje tolik těžkopádnosti, nepružnosti a neschopnosti? Kdyby tak postupovala soukromá firma, dávno zkrachuje. Kdo by dnes kupříkladu kupoval videokazety? Jestli by hasiči chtěli mít tolik času jako MŠMT, vlastně by nemuseli k ohni ani vyjíždět. Vše by shořelo! Společnost se mění, a tak by se měla proměňovat též výuka.
Jak by situace mohla vypadat? Částečně jsem ji ze svého pohledu představil v zamyšlení - Co by se ve škole mělo učit / článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-co-by-se-ve-skole-melo-ucit-66101 /. Netvrdím, že kráčí o jedinou, správnou a dokonalou verzi. Nicméně by nebylo od věci se vrátit alespoň k některým myšlenkám, jejichž autorem je J. A. Komenský. Asi nebude náhodné, že jsou aktuální i po půltisíciletí! Jenže my jsme „chytřejší“ a máme internet a svoje sociální sítě. Rozloučím se myšlenkou a dnes již skoro prokázaným zjištěním a faktem - čím chytřejší prostředky používáme, tím více a rychleji duševně klesáme a stáváme se hloupějšími. Neradostná zpráva.
Ano, ne každý bude věřit. Podpořím výrok neprůstřelným argumentem - je snad lidstvo díky více než čtyřiceti rokům na internetu vzdělanější? Nikoli. Nezná historii, a tak opakuje stejné chyby. Propadá závislosti na leckom a na lecčem atd. Stačí se seznámit s fakty, kolik obyvatel co na síti vyhledává a jaké materiály nejvíce a nejrychleji zaujmou! Nemluvě o „hodnotě“ a „přínosu“ youtuberů a influencerů! Nechci je zatracovat a zavírat, jak občas slyším od nechápajících seniorů. Ale zvažme přínos jejich vzoru. Mimochodem - není divné, že vydělávají násobně více než denně poctivě pracující člověk? Podobně jako fotbalista. Opravdu mají tak velký užitek? Nebo se máme smířit s „charakterem doby“? Či ocenit možnosti a šikovnost jedince? Dobré a výživné téma pro debatu.
Současně lze nabídnout pohled na stav v tělesné a duševní rovině. Jestliže se dítě a dospělý velmi málo věnují jejich udržování, jak asi bude vypadat? Pokud sedím celá odpoledne a večery před PC a/nebo polehávám u tzv. menších displejů, dokážu zaběhnout určité tratě v rekordním čase? Rozhodně ne. Potíž bývá, že je děti nezvládnou ani v mírném tempu. Část jich nedoběhne vůbec, jak si přiblížíme v jiném zastavení nad úrovní dnešní generace.
