Článek
Zdá se, že dnes bude na programu představení několika zkušeností, rad a doporučení pro otužování. Jak dobře víme, jedná se o dobrý nápad, který při správné aplikaci rozhodně pomáhá v podpoře zdraví člověka. Sám si pamatuji z dětství na poněkud „podivnou“ tetu, která od jara do pozdního podzimu brouzdala bosa trávou. Klidně o velikosti dvacet centimetrů. A prý nikdy neměla rýmu. Nebydlel jsem s ní, a tak její zdravotní stav nemohu potvrdit. Tím méně je podrobit kritice. Nevím, jestli se někde po letech zachovaly její lékařské záznamy. Je však možné, že u doktora nikdy v životě nebyla. Případně že její složka je či spíše byla velmi útlá.
Dovolím si opustit tenata otužování a vrhnout se někam jinam. U ducha nadpisu přirozeně zůstaneme. Co se nabízí? Zaujalo mě vyprávění jisté paní, jak si v nedávné době koupila boty na zimní období. Cena nepatřila mezi vysoké, a proto ani nečekala žádné zázraky. Předně se s nimi nechystala jít na túru do hor, procházet s nimi polozmrzlé mokřady a bažiny atd. Prostě byly určeny pro běžný městský provoz na chodníku. Jak se během podzimních týdnů stává, objevily se tradiční plískanice. Paní skončila svoje úkony v zaměstnání. Vyhlédla z okna a při pohledu na zamračenou oblohu pravila, že se nedá nic dělat a musí vyrazit za mokra. Konečně, při jejích toulkách přírodou se občas stane, že zmokne. Není přece z cukru, tak se nerozmočí. Je zvyklá potíže brát jaksi sportovně.
Již za pár desítek metrů po opuštění budovy se jí zdálo, že se nejde úplně dobře. Možná znáte nepříjemný pocit zvýšené vlhkosti. Řekla si, že asi šlápla do nějaké z tvořících se loužiček. Ale co, za chvíli je doma, ponožky hodí na radiátor a bude dobře. Doma ji čekalo nemilé překvapení. Při zouvání zjistila, že obě boty jsou rozlepené. Jistěže neprožívala žádnou radost. Kdo by ji také měl, že? Nové boty a tak neslavný konec. Svěřila se manželovi. Jako pravý muž ji ani nenechal dovyprávět celý příběh a ani ho nenapadlo reflektovat její pocity a hned jí radil, že musí jít do obchodu a „takový krám nepoctivý reklamovat“ a hbitě nazlobeným hlasem dodává - „co si jako v tom krámě myslej?“. Ano, souhlasila s ním, ale zároveň si představovala, do jakých se může dostat potíží. Několik neúspěšných zkušeností s reklamováním „údajně“ nekvalitního zboží už má za sebou. Co se stane tentokrát?
Čas se posunul přibližně o týden. Už tam musí vyrazit. Vždyť hned druhý den se jí muž ptal, jak tam pochodila. Rozlepené boty ji sice „pálí“, i když do nich teče, ale než aby někde „bolestně“ narazila, spíše by se s prohrou a prodělkem smířila. Tlak doma však rostl. Nakonec se v prodejně zastavila. Po vysvětlení situace, kdy zdůraznila velmi krátký čas nošení obuvi, se jí dostalo odpovědi v podobě - „no jo, paní, to je nesmíte nosit do mokra“. Zůstala zaskočena stát bez hnutí a nebyla schopna ze sebe vydat ani slovo. Nakonec si boty v prodejně vzali, vlastně vyměnili, aby nemuseli vracet peníze, ale bylo hodně řečí okolo. Mj. se jí dostalo rady, aby je opravdu nebrala do mokra. Dobrá rada pro nejchladnější měsíce roku - opravdu.
Až při cestě domu ji napadlo, jak těžký úkol dostala. Nošení se zúží na holomrazy. Pokud se ovšem neponičí vlivem mrazu, byť jde o botky na zimu. Pak jí hlavou proplulo několik dalších myšlenek. Třeba jak bude muset více hlídat počasí. Zejména předpověď a zda a nakolik se naplňuje. Podobně jako proces s deštníkem. Jsou dny, kdy ho vůbec nemusí vyndávat. Jindy ho nosí, ale užití nepatří mezi vyrovnané. Nyní se ke zmíněnému ochrannému prostředku přidají zimní boty. Leckdy půjde o přenášení zavazadla navíc, totiž pro případ, že by v zimě zimní boty nemohly být užívány. Už se „těší“, jak období zvládne. Avšak ve vzduchu visí jiný dotaz - zvládnou ho také boty? Netěší se moc na konec zimy? Ono vlhko bývá i na jaře.
