Článek
Začněme dnes drobnou sportovní odbočkou. Když sledujeme hráče a závodníky, nezřídka nás zlobí, že nebyli v jistých situacích rychlejší, pohotovější, šikovnější, nápaditější, tvrdší apod. Někdy je litujeme, že se tolik nadřeli, přesto v zápase nezvítězili. Jindy je kritizujeme za předvedený slabý výkon, ale oni dokázali vyhrát, byť lidově řečeno s odřenýma ušima. Smyslem je uvědomit si, že skoro nic není tak lehké, jak se na první pohled zdá. Navíc se procesy neubírají jen v souladu s našimi plány, přáními a představami a pokaždé neplatí zásada přímé úměrnosti.
Asi pro nikoho není novinkou, že si lidé u příležitosti vstupu do nového kalendářního roku dávají různé závazky a předsevzetí. Snad jde již o tradici, kterou někdo může chápat dokonce jako povinnost. Předsevzetí mívají různý obsah - někdo chce zhubnout, další zvýšit kvalifikaci nebo se začít po ránu sprchovat studenou vodou, jiný plánuje přestat s kouřením, poprvé jet k moři, jedni se chtějí svatby dočkat, zatímco jiní se před ní uchránit, a tak by se dalo ještě dlouho pokračovat. Se závazky do nového roku je však ne jedna potíž.
Některým lidem se je nedaří plnit, jiným se jejich původní stav dokonce ještě zhorší, například kouří a pijí více než dříve, naopak cvičí méně atd. Jak by vlastně měl člověk při stanovování novoročního předsevzetí postupovat? Jde o záležitost lehkou nebo obtížnou? Jestliže vzneseme dotaz na více osob, pravděpodobně nedostaneme žádnou jednotnou odpověď. Konečně ji ani nepotřebujeme, především jsme-li si vědomi značné variabilnosti povah a postojů lidí.
Odborníci se shodují, že závazky by měly být především reálné a splnitelné. Na jejich plnění by měl/a uzavíratel/ka vynaložit určitou snahu a úsilí, měly by ho/ji podněcovat ke změně současného stavu, ale nemá se dít za každou cenu. Nemělo by dojít k poškození nebo dokonce ke zničení původních pozitivních věcí a závazky by neměly stát mimo dosah schopností a možností daného jedince. Praktickou mluvou řečeno - zaměstnaný člověk běhající denně 3 km by si neměl dávat závazek, že v novém roce denně uběhne jen 1 či 20 km, v prvním případě půjde o pokles a ve druhém o pravděpodobně nesplnitelnou metu, zejména má-li před sebou ještě další úkoly, povinnosti a záliby.
V souvislosti s předsevzetími ještě nezapomeňme na atmosféru, v níž jsou přijímána. Jde o krok po zralé úvaze? Činíme tak pod tlakem konkrétních okolností? Přijímají závazky všichni okolo? Děje se tak ve víru oslav konce starého a příchodu nového roku? Jsme pod vlivem alkoholu a máme částečně narušené vnímání? Jsou závazky jiných velké a motivují nás, abychom je překonali? Jak bychom vedle nich vypadali, pokud si dáme jen skromný cíl? Co si o nás pomyslí? Málokdo asi unese, aby si vedle neskromných úkolů jiných dal něco malého. Jestliže by byl skutečně pevnou a sebejistou osobností, pak by své stanovisko a rozhodnutí obhájil. Především před sebou. Objasňování a zdůvodňování jiným není povinností! Sám ví, na co má a na co už nikoli. Nebo by aspoň měl vědět. Tady se ukáže, co se doposud sám o sobě dozvěděl. A kolik ne/odpracoval.
Obvykle se ostatním přizpůsobujeme, abychom se jim zalíbili, nebyli jsme středem pozornosti, a především ne kritiky a posměšných poznámek, na nic se nás neptali a měli jsme pokoj. Jde-li o správnou cestu a můžeme-li o vztazích mluvit jako o kladných, nechť se každý zamyslí a posoudí sám.
