Článek
Nadpis se může zdát nejasný, podezřelý a dokonce podivný. A opravdu. Proč by některé děti neměly mít celé léto? Proč by je měl někdo šidit a obírat o jedno celé roční období nebo i jen jeho menší část? Přece za mnohaměsíční řádné a poctivé docházení do školy si delší oddech zaslouží. Kdo projeví zvědavost, může se během pár minut dočíst, že se tak skutečně může stát. A někdy docela „lehce“.
Možná by se prvním krokem mohlo stát připomenutí ročních období. Jestliže léto kalendářně trvá tři měsíce, je přece logické, že dítě ho nemůže celé prožít v prázdninovém modu. Zůstává jen zbožné přání? Za jistých okolností by se cosi vykonat dalo. Třeba kdyby někdo z rodičů odjížděl na delší pracovní cestu, požádal vedení školy, aby potomka uvolnilo a bylo mu vyhověno. Řada ZŠ a SŠ má žáky a studenty zapsány jako děti mimo ČR. Postupují podle zvláštního režimu, do jehož podrobností se nyní nechci pouštět.
Pokusím se nabídnout ještě jeden pohled. Podstatou je, že se léto moc nevyvedlo. Po část dnů panovala docela zima. Sám jsem pár sezón zažil. Pro leckoho je lepších 20 stupňů než 35. Třeba v práci, při cestování, při sportovních závodech, sekání obilí atd. Z hlediska očekávání jde o nízké teploty, a tak lze docela právem prohlásit a napsat, že dítě neprožije celé léto. Na druhé straně platí, že ke všem činnostem přece nepotřebuje zvýšenou či vysokou teplotu. Ve svém těle už vůbec ne.
Jak je obecně známo, leccos se leckdy pokazí. Děje se přes nejlepší snahu, maximální úsilí a předvídavost. Pokud připustíme, že fungují zákony schválnosti, dochází k „pokažením“ v nejméně vhodnou dobu. Z pohledu dítěte školou povinného jde právě o čas léta a prázdnin. Mnohé se tolik těší. Mají před sebou barvité vidiny, spoustu plánů, očekávají zajímavé zážitky, dobrodružství, nová kamarádství atd. Vždyť kdo by se netěšil? A pak se stane, že přijdou nemoci. Některé jsou běžné a spíše kratší. Za pár dní je po problému. Podobně jako v pohádce Polámal se mraveneček…
Jiné patří do opačného soudku. Sám si z původní rodiny pamatuji na nevítaný letní proces s neštovicemi. Zasvěcení - zejména odpovědní rodiče - moc dobře vědí, oč se jedná a co vše se ocitá ve hře a o jak dlouhé období běží. Jak jen je obtížné „napadené“ dítě držet doma, pomoci mu odolávat dotazům, žádostem a nabídkám kamarádů, které vidí a/nebo slyší sotva pár metrů od místa svého utrpení, a ještě ho chránit před slunečním svitem. Tolik času z léta uplyne, o tolik akcí a zážitků přijde. Jaká škoda. Pokud se ho nepodaří vhodně motivovat, není zvyklé si číst, povídat a přijmout klidnější verze hraní, nastávají poměrně dost velké trampoty. Zároveň se nedoporučuje, aby všechen čas trávilo před některou z obrazovek.
V neposlední řadě se předkládá neúplné léto ve spojení se špatným prospěchem. Takřka na každé škole se najdou „výtečníci“, kteří školní rok končí s nedostatečným hodnocením. Část léta jsou nuceni se věnovat učení, aby se ctí prošli opravnou zkouškou, kterou známe jako reparát. Je jasné, že též oni o kus prázdnin přijdou. Mnohdy se navíc ocitají pod nepříjemným rodičovským tlakem. Jednak jde o pověst. Jednak možná v době zkoušky měli být kdesi u moře či jinde…
