Článek
Jak jsem minule slíbil / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-duchodova-reforma-ci-deforma-je-pro-seniory-vyhodna-98310 /, dnes se vracím k několika okolnostem, o nichž je dobré vědět. Celkově i ve spojení s penzemi. Do požadavků, jež slýcháme již řadu roků, patří, že by si lidé měli spořit na důchod. Věcně a obecně zveřejněný požadavek asi odsouhlasíme. Nejde o špatný nápad. Jak se mezi lidmi říká a potvrzuje známá životní moudrost - je třeba myslet na zadní kolečka. Jenže tu máme nějaké stinné aspekty, o nichž je správné mít podklady.
Tzv. nízkopříjmové skupiny obyvatel si prý na penzi nemohou spořit. Slýcháme to od politiků i od finančních poradců. Úplně bych s nimi nesouhlasil. Stačí, aby se oni jedinci kriticky podívali na strukturu svých příjmů a výdajů, třeba za pomoci nezávislé osoby. Pak by se ukázalo, jak zbytečně utrácejí. Konečně, jedná se o známý fakt, že nejhůře s penězi nakládají nejchudší občané. Jako kdyby jich měli na rozhazování!
Jako samostatnou kapitolu bych viděl užívání návykových látek. Na budoucí důchod dát 500 korun českých za měsíc „nemohou“, ale na cigarety a alkohol „obětují“ dvoj-, troj- i čtyřnásobek a více, přičemž často sáhnou na peníze od státu pro jejich děti! Jaká je jejich osobní odpovědnost? Ano, leckteří žijí z ruky do úst, částečně vlastní vinou, ale ruku směrem ke státu a k charitativním organizacím natahovat umějí. Takže opatření a způsob postupu je jasný - věcný pohled, kritický přístup, schopnost si odříci, cílevědomost, vůle, kázeň a proces se podaří. Pokud se ovšem člověk penze dožije, poněvadž čtvrtině se cíl dosáhnout nepodaří.
Půjdeme dále. Také jsem u části lidí zachytil názor, že starší lidé a celkově jedinci, kteří nevystačí s penězi, které vlastní, mají vcelku dobré možnosti, jak mohou své nepříznivé stavy zlepšit, dokonce odstranit a narovnat. Stačí se podívat do historie. V ní člověk najde hodně poučení. Ano, část z nich bude z dnešního pohledu spíše nepřijatelná, nicméně nadále použitelná a funkční. Třeba na rozdíl od nepojízdného vozidla. Mezi osvědčenými prvky se nabízí chov vlastních slepic a dalšího zvířectva. Podobně lze uvažovat o plodech z vlastní zahrádky. Klidně může vzniknout více výsledků a část z nich výhodně směnit za jiné. Jen se musí přemýšlet a vložit čas, práci a energii. Což se řadě lidí nechce. Lenost je příjemná…
Dále se nabízí sběr dříví po okolí. Poslechněme si vyprávění posledních starých babiček, jak jejich matky také navštěvovaly přilehlý les třeba třikrát týdně. Nevynechali ani léto, poněvadž v zimě se každý kousek hodil. Navíc nemívaly doma spotřebiče na elektrický proud a na vaření, nebyl zaveden plyn, a tak se topilo v kamnech a nezřídka v peci takřka každý den.
Užitečným námětem je dohoda s blízkou osobou nebo s někým v sousedství, že se k jídlu spotřebuje, co jí či jemu zůstalo a jíst se již nebude. Vždyť jen pomysleme, kolik potravin se u nás vyhodí. Statistiky nevypadají vesele. A nemusíme se bát ani prošlých kousků, jak je nedávno v rozhlase ocenil a propagoval známý a oblíbený muž více profesí Marek Eben. Datum je datum, ale leccos vypadá v pořádku a je chybou vyhodit. Někomu výrobek dal práci, spotřeboval na něj čas atd. Osobně bych p. Ebena počítal mezi důvěryhodné osoby. Ba na rozdíl od stovek jiných bych ho přiřadil mezi celebrity a slušné jedince.
Kdybych měl na závěr zobecnit postup, mohl by znít - vypracovat si co nejlepší a nejvyšší přizpůsobivost okolnímu prostředí a snažit se efektivně orientovat na jeho zdroje. Pochopitelně aniž by člověk porušil zákon a na něj navazující předpisy. Jestliže mírně naruší místní zvyklosti a dostane se do řečí, neměl by se příliš stresovat. Má snad kvůli názorům někoho hladovět a mrznout? Jeho cílem je zabezpečit aspoň trochu svůj život cestou snížení spotřeby a odběru elektrické energie a navíc se šetří životní prostředí. Jde snad o málo? Co kdybychom ho místo kritiky a uštěpačných poznámek pochválili?
