Článek
Nadpis obsahuje náznak problému. Ne snad že by listí mělo padat na zem v jiném kalendářním období. Ale co s ním máme, můžeme a budeme dělat? Toť otázka… Existuje dobré řešení?
Mezi možné cesty patří, že se budeme více inspirovat v přírodě. Konečně, konkrétních příkladů kolem sebe můžeme najít docela dost. Například jako malý chlapec jsem kdysi poslouchal naučně populární pořad Meteor. Mj. jsem se v něm dozvěděl, proč obilí může vyrůst tak vysoko, a současně stojí, nezlomí se a navrch vydrží déšť a vítr, který s ním cloumá. Tak jsem se více dozvěděl o funkci a přínosu tzv. kolínek. Zároveň jsem byl před lety zpraven o vzniku nového oboru, který funguje tak, že vědci studují dění v přírodě a užitečné poznatky poté převádějí do praxe, aby je lidé mohli efektivně využívat. Tehdy se mluvilo o bionice.
O inspirování v přírodě jsem se na počátku nezmínil náhodou. Podívejme se v dané spojitosti právě na listí. A hned si můžeme položit otázku - kdo uklízí listí v přírodě? Viděl někdo, že by do lesa nastoupil jedinec nebo skupina občanů a měli v rukou hrábě a pytle? Nebo menší či větší vozy, aby do nich mohli shrabané listí naložit? S vysokou pravděpodobností nikoli, že? No - jedinci s pytli a kárkami se tam občas vyskytují. Jenže se vůbec nezaměřují na drobné předměty, které padají z větví. Nejspíše do nich sbírají šišky a kousky dřeva, aby měli doma čím topit, případně aspoň roztápět. Každý kousek se hodí.
Jeden ze čtenářů v diskusi k mému článku - Listopad a úklid listí / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-listopad-a-uklid-listi-345958/ - upozornil, že je s podivem, jak si příroda pomůže a poradí. Reagoval na zmínku o nárůstu plesniviny. Pro pořádek doplním, že jsem v materiálu pouze poukazoval na podklad z článku na internetu, jehož odkaz jsem řádně dole zveřejnil. Je třeba mu dát za pravdu. Copak se na nás v lese a v málo obhospodařovaných částech parků valí litry a kilogramy různých plísní? Tisíce mikroorganismů? Až na výjimky zřejmě nikoli.
Mohu zde posloužit čerstvým zážitkem z delší procházky po lese. Viděl jsem řadu věcí, mj. i pár zvířátek, ale pozornost chci napřímit právě na listí. I když bylo několik hodin po dešti, listí vypadalo docela suše. Na nejméně pěti místech jsem ho odhrnul a nic plesnivého nenašel. Pravda, vrstva byla slabší, neboť ledacos teprve opadne. Je možné, že autor internetového pojednání myslel na osoby, které nahrabou hodně listí na hromadu a posléze ho nechají na místě. Pokud bude vrstva nad deset či dvacet centimetrů, kdo by se divil, že se tam začnou rozvíjet skoro zhoubné procesy? Jak jim můžeme efektivně zabránit? Jednak že listí odvezeme a dopravíme na tzv. bezpečné místo. Jednak ho sami spotřebujeme do svého kompostu. V neposlední řadě platí, že ho lze spotřebovat přímo při rytí záhonů. Tak zní moje osobní zkušenost. V předchozích letech jsem na ně nanosil desítky hubených žížal a letos jsem je při rytí viděl jako tučné a vykrmené. Ano, patrně si pochutnaly na hromadách listí, které jsem tam loni doslova nacpal a zaryl. Za jejich přínosnou práci jsem je také letos bohatě odměnil. Opět se jim dostalo rozměrné zásilky listí. Nikoli ořechového. Pokud mám vyslovit skromné doporučení, tak jako nejvýhodnější se mi jeví třešňové. Již po více roků jsem si povšiml, že opadává jako první, je slabé a nejdříve hnědne a hnije. Takže bych ho viděl jako nejschůdnější potravu též pro žížaly. Už dnes se těším na jaro, jak budou vypadat. Žížaly i záhony.
Odkazy, které s tématem dost souvisejí:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-zizaly-a-skola-40441
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-podzim-a-velke-veci-31167
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-podzim-a-sber-plodu-31306
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-podzim-a-nestejne-plody-31452
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-mame-listopad-31697
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-znate-cernou-hodinku-31888
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-stirani-rocnich-obdobi-32048
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-podzim-jako-proverka-32165
