Článek
Když se vysloví pojem „stírání“, většinu z nás napadne asi podlaha, další skupina osob pomyslí na prach na nábytku, jiná si připomene losy a s nimi spojené pocity radosti a štěstí, nebo smutku a zklamání. Můžeme ještě narazit na další významy. Třeba na stírání rozdílů, namátkou mezi městem a vesnicí, žáky a žákyněmi, mezi cenami dovolené u nás a v zahraničí atd. Dnes se podíváme na tzv. stírání ročních období.
Leckdo by mohl potvrdit poznání, že kdyby někdy neznal přesné datum, nebyl by si skoro vůbec jist, jaký je měsíc. Možná i vám se někdy lednové větry vůbec nezdají ledové, ale spíše příjemně jarně ovívají tváře a člověk lituje, že se oblékl do tolika vrstev. Místo pohody mu po zádech stéká drobná stružka potu. Jenže vysvléknout se není rozumné. Doma hned ubereme na topných tělesech, abychom místnosti nepřetápěli a naopak ušetřili. Jindy později ho ven vyláká silně hřející březnové slunce, jde na procházku a/nebo se prvně činí na zahrádce a poté můžeme slyšet známou tezi - „to je ale sprostá zima“. Neměli předci přehled, když něco říkali o kamnech? Máme pochopitelně i letní příklady, kdy člověk v červenci vymrzne na kost, a přitom se teplota během tlakové níže utábořila kolem deseti i patnácti stupňů. Jenže předtím panovaly tropické nadtřicítky a nyní je opravdu nepříjemně. Nebo snad ne? Leckterý Středoevropan si možná rád na pár dní oddechne od vzduchu jako u pece. Je lépe, když je normálně, ne? A tak je možné pokračovat.
Nepochybně oblevy a obecně změny počasí přicházely i dříve. Je však otázkou, zda jich bylo pět nebo dokonce šest za jeden měsíc. Osobně si z dávných mladých let pamatuji, jak sníh a led vydržely svorně řadu týdnů a konkurovaly si, koho z nich jako pohybu chtiví kluci z vesnice více a častěji využijeme. Hokej, lyže, sáně… Tak vypadal výběr. Dnes se mi zdá velmi ochuzen. V pondělí si projedete stopu pro běžky a za dva dny ji rozšlapou neukáznění spoluobčané a navíc do ní naprší. Vzápětí pevně zmrzne, že ji stejně nejde pořádně využít. Následně zapadne sněhem. Napadá mě, že se kvůli vrtochům počasí zvedají náklady na posyp vozovek. Možná si z nedávné doby pamatujete, jak v říjnu mrzlo a v listopadu se dalo skoro opalovat. Nemáme snadnou situaci. A ještě se nepouštím do nekonečných diskusí, zda a jaký podíl na zmíněných a dalších změnách jako lidé máme. A příroda trpí.
Do hry vstupuje nejen vzhled a charakter počasí, ale rovněž naše aktuální rozpoložení, na které má vliv víc prvků - a ne málo. Tím se stane, že při stejné teplotě nám je někdy akorát, jindy chladno a o pár dní předtím či potom docela teplo. Objektivním prvkem je samozřejmě pohled na teploměr, až na výjimky se na jeho měření můžeme spolehnout. Kdo by však rád slyšel, že se mýlí? A ještě se při kouknutí na stupnici přiznávat. Pro mnoho lidí je snadnější se vymluvit právě na rozmary počasí. Na něj se dá svést jevů a výsledků! Možná stojí za zamyšlení, jak na tom tady jsem právě já. Umím a chci čelit skutečnosti? Nebo si i já - zpravidla sám se sebou a před sebou - hraji na schovávanou? A jakou podobu bude mít výsledek?
I když po letních měsících dotírá podzimní období a člověk se na zimu moc netěší, přesto se může těšit a možná i spolehnout, že pár hezkých, jasných a snad i teplejších dnů ještě přijde. Třeba pozdní babí léto. Nebo snad už babí podzim? Napadá mě, zda by se nedal prodloužit i o genderový protiklad. Jenže jak by se jmenoval? Dědovo léto? Dědovský podzim? Dědkovský? Dědkovatý? Dědkovitý? Nevím. Měli bychom se s důvěrou obrátit na ČHMÚ? Třeba by nám opravdu šikovně poradili. A stranou by neměli zůstat ani jazykovědci.
Příchod studené části roku je však nezvratný, ať již na zmíněné instituci pochodíme či nikoli. A jaká je útěcha, že zima bude „teplá“? Vždyť stejně se protopí pár desítek tisíc korun. Při stírání rozdílností mezi ročními obdobími možná něco ušetříme před Vánoci a snad i po nich. Leckdo z nás však bude topit i v dubnu a v květnu. Znám spoluobčana, který je ochoten i schopen si přitopit rovněž během července. Tak přeji hodně sil, trpělivosti a pokud možno i plnou peněženku.
