Hlavní obsah
Lidé a společnost

Jakého muže si má vzít Vietnamka?

Foto: pexels

Pro některou Vietnamku by mohl být atraktivní zástupce jiné etnické skupiny či řady. Má zkusit experimentovat? Nebo se raději držet linie, která se zdá logická? Co a kdy by se stalo?

Je mladá vietnamská žena. Při líčení své životní pouti uvedla, že do svých deseti roků žila ve Vietnamu. Pak nuceně přijela sem. Má poznatky, že čeští chlapci jsou v lecčem jiní. Když se seznámila s Vietnamcem…

Článek

Odpovědí se může rýsovat celá řada. Jako první mě napadá - nechť se zajímá o muže, který se jí bude líbit. Ve druhé verzi se nabízí o něco kvalitnější pohled - mělo by jít o muže, který se předvede nějakými dobrými osobními vlastnostmi, kupříkladu pracovitostí a spolehlivostí.

Nedávno jsem se zúčastnil besedy spojené se zamyšlením na téma, které jsem poznamenal v nadpisu. Jako hlavní osoba v něm vystupovala mladá vietnamská žena. Při líčení své životní pouti uvedla, že do svých deseti roků žila ve Vietnamu, konkrétně s matkou a s prarodiči. O naší zemi nic nevěděla. Otec se jako první vypravil do ČR, neboť slyšel od svých kamarádů, že se zde dá podnikat a docela dobře žít. Poněvadž byla moc malá, neví a nepamatuje si, zda měla její matka na vybranou. Nějak události tehdy proběhly a ona se jako čerstvá puberťačka ocitla v cizí a navíc hodně vzdálené zemi. Co si měla počít? Postupně však zjišťovala, že za sebou ve svém rodišti nechala nízkou a o dost horší úroveň materiálního a technického zajištění života. Otec zde rozhodně nezahálel, matka se aktivně přidala a postupně se jim dařilo více.

Puberta pochopitelně nebyla zmíněna náhodou. Zanedlouho se začala zajímat o chlapce ve svém okolí. Ale o jaké? Jakým dávala přednost? A proč? Do podrobností moc nezacházela, ale okolní jedinci se seznámili s poznatky, že čeští chlapci jsou v lecčem jiní. Pár jich poznala, ale za poměrně krátký čas si udělala obrázek, že s nimi nebude „pokračovat“, aniž by uvedla detaily. Když se seznámila s jedním, druhým a třetím Vietnamcem, potvrdila si, že s nimi snadněji najde řeč. Tady nemyslím, že by nezvládla český jazyk. Naopak v něm po obtížném startu patřila mezi nejlepší ve třídě. Poté upřesnila, že spíše se jednalo o hodnoty, o jejich obsah, sdílení a o vážnost, která se jim dává. Tehdy ještě neuměla probíhající procesy pojmenovat.

My můžeme dodat, že významnou roli sehrály motivy, cíle a osobní vlastnosti cizinců. Slečna viděla zřetelný rozdíl v jejich pracovitosti, cílevědomosti, spolehlivosti, ambicích, vůli a kázni. Ne snad že by je čeští kluci neměli. Přesto „zůstala“ ve Vietnamu. Dnes má již skoro deset let manželského svazku za sebou. Samozřejmě se všude něco vyskytne, ale celkově nelituje. Rozhodla se tehdy správně. Když se ohlíží, neměla by zapomenout na vliv původní rodiny. I když se jí zejména matčiny vstupy moc nelíbily, s odstupem času jí dává za pravdu. Přece jen disponuje rozměrnější zkušeností.

V neposlední řadě platí, že se v dost velkém rozsahu může spolehnout na jejich komunitu. Vietnamci se sice zaměřují na úspěch, ale jeho nositelem může být více osob. Proto se klidně a někdy rádi uskromní a upozadí, aby se dopředu dostali lepší, šikovnější a výkonnější. Nevadí jim dělat pomocníka, neboť vědí, že dočasný ústup se vyplatí. Ano - s vysokou pravděpodobností se pak lépe budou mít všichni ostatní.

Součástí úplné informace je, že od expertů na duševní procesy lidí máme podklady, že bychom zásadní význam příslušnosti k národu a státu neměli brát jako automaticky platný výrok. Všude se najdou určité výjimky. Vždyť každý jedinec má řadu svých osobních, rodinných a pracovních potíží. Hlavní je, aby si byl vědom svého místa, snažil se poctivě a pravidelně plnit stanovené úkoly a povinnosti, dobře se choval a pokud možno se v kladném smyslu zabýval promyšlenou a koordinovanou činností. Námi dnes probíraná mladá vietnamská žena podle svého názoru zvolila správně. Jako zajímavé zjištění vystupuje, že její manžel se narodil už zde v ČR. Přesto je nositelem hodnot a algoritmů její vzdálené domoviny. Zde vidíme poměrně silný moment, mj. se dá v dost široké míře spolehnout na komunitu, která porozumí a pomůže. Jaké pomoci a zastání by se člověk dočkal v naší zemi, kde se narodil, žije v ní a pracuje? A mohl by se spolehnout na krajany někde v zahraničí?

Co již od autora na dané téma vyšlo:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jakou-uctu-mame-k-vietnamcum-mame-ji-vubec-148692

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-poznamka-k-vietnamskym-algoritmum-149027

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-mezilidske-vztahy-jsou-leckdy-nevyzpytatelne-18701

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz