Článek
Jak leckdo bude asi souhlasit, jedná se o aktuální a poměrně často řešenou oblast. Setkáváme se s různými názory. Ne vždy jsou v jednotě. Podobně jako v případě pěstování zeleniny, chování domácího zvířectva apod. Jeden by si povzdechl - aspoň že matematika je jasná, jistá a stabilní. Výsledky základních aritmetických operací se nemění ani s denním či nočním časem a ani s kalendářním obdobím. Naopak zda a kolik a kdy zalévat rostliny, jak krmit zvířata a jak dlouho by člověk měl spát, tam už se nacházejí určité problematické body. Leckdo by přidal příhodu, jak se v daném směru doma pohádali. Nebo se povadili se sousedy a příbuznými…
Ano, dnes zvolený úsek je opravdu složitý. Co se týče obecných doporučení, známe postupy jako večer se zklidnit, být bez modrého světla, nepít kávu, nekouřit, dát si trochu vlahého mléka s medem, nesledovat napínavé filmy, nehádat se s blízkými osobami atd. Obvykle je známe a leckteré postupy jsme již vyzkoušeli a přijali jsme je za své. Byť po delší době nedůvěry.
Kromě nich zde máme řadu rozličných faktorů, zejména individuální činitele na straně člověka. Zejména bych připomněl působení psychologických mechanismů a zákonů. Jak víme, každý je jimi spíše více než méně ovlivněn. Navíc sem musíme započítat jeho osobní zdravotní stav. Je jasné, že pokud mám bolesti, bude se mi usínat hůře, několikrát za noc se mohu vzbudit a mít potíže se vrátit do náruče spánku. Nemluvě o vztazích doma. Velká kapitola - a nejen ve spojitosti se spaním. V neposlední řadě platí, že sem vstupují vlivy související s obsahem, druhem a náročností vykonávané práce. Přičemž neplatí nějaký jednoduchý vztah, že kopáč výkopů bude po směně nejméně desetkrát více unaven než úředník, který pouze sedí v kanceláři. A proto kopající jedinec hned a lehce usne. Chce mít od hlíny a krumpáče pokoj. Naopak kancelářský pracovník tolik unaven není a do noci přemýšlí, zda dnes postupoval správně? A jak si bude počínat zítra? Nebo má v hlavě obrazy sličné kolegyně?
Na uvedené spojitosti jsem si vzpomněl před pár dny. Zaslechl jsem debatu několika dospělých. Právě na téma spánku a jeho délky. Co se stalo? Vedli mezi sebou spor, jak dlouho by člověk měl spát. Nic divného. Zejména s ohledem na dosažený střední věk, kdy už lidé mají leccos za sebou. Ne vždy pouze veselého a povznášejícího. Musím však dodat, že nešlo o nic nepřátelského a se snahou někoho poškodit, zaútočit na něj a prosadit se za každou cenu. Paní se ozvala, že nedávno někde četla, že kdo spí denně více jak sedm hodin, koleduje si o infarkt. Jeden muž se okamžitě ozval - „to se divím, že ho ještě nemám za sebou, já totiž hodně rád spím“. Poté se ozval druhý muž, jehož ostatní znali jako „skeptika“. Nezklamal ani tentokrát. Prohlásil, že by lidi neměli věřit všemu, co se říká a napíše. Tady bychom mu asi mohli dát za pravdu. Zdá se, že patří mezi vyznavače metody kritického myšlení. Jenže kriticky bychom se měli zamyslet nad jeho dalšími slovy. Co zaznělo?
Představil svou teorii pohledu na spánek. Z hlediska ekonomiky je nejvýhodnější, když lidé spí co nejméně. Argument je jasný - v době, kdy člověk spí, tak nepracuje a nevydělává a ani neutrácí peníze. Takže spící jedinec je pro stát nepřínosný a nevýhodný. Proto si stát objedná studii, která naznačí a dokonce potvrdí, že delší spánek není správný a výhodný. Možná i škodí zdraví. Leccos se v početném vzorku dá najít a tzv. šikovně objasnit a posléze předestřít veřejnosti. A ještě je zde jedna významná položka - kdo se hodně namáhá, bude zřejmě opotřebovanější, dříve zemře a stát ušetří na nákladech na vyplácení penzí. Jak nyní budete nakládat se svým spánkem? Zkrátíte ho? Zavrhnete výzkumy? I spekulace? Polknete tabletku na rychlejší usnutí a pevnější spaní?
