Článek
Když jsme titulkovou otázku začínal klást před více než dvaceti roky, byl jsem trochu, a někdy i více, za blázna. Proč prý provokuji? Nemám co pořádného na práci? Dělám si z lidí dobrý den? Co je za zvyk kritizovat léto, nejlepší údobí roku? Přece se na něj každý člověk těší, tak proč mu kazím radost atd. Myslím, že moje počínání nebylo až tak nerozumné. Dojížděl jsem tehdy desítky kilometrů do zaměstnání a pozorně jsem si všímal, jak se lidé chovají. Březen vítali, poněvadž byli rádi, že zima končí. Duben vnímali oni i já jako nejlepší. Pokud nedošlo k nějakému extrému v počasí. Přibližně od května začínalo utrpení. Na přímém slunci na zastávkách a především uvnitř autobusu. Žádný neměl klimatizaci, kterou jsme si spojovali spíše s jižními zeměmi a občasným letním pobytem v nich. Jaký býval boj o sedačky, kam nesvítilo slunce. Každý věděl, jak na jakém úseku cesty stav vypadá. Dnes je konstelace jiná a leckdo mi dává za pravdu. Pomyslné ledy se hnuly. Žel i ony skutečné!
Měli bychom si uvědomit, že existuje rozdíl mezi tím, čím je klasické středoevropské léto a tím, co je nám předkládáno jako hezké počasí. Naše léto nejsou teploty kolem 35 stupňů, kdy, jak víme z vlastní zkušenosti, pak už ani voda na koupališti neosvěží. Člověk nic nedělá, bezmocně sedí a potí se, má špatné pocity zejména proto, že je neschopen akce, vyhledává blahodárný stín. Roste zpoždění, rozlamuje se vůle a chtění. Žel ve větších městech se nemůže těšit ani na večer, neboť po západu slunce ho svým horkým vanem jako z trouby obšťastňují rozpálené a jen velmi pomalu vychládající ulice, chodníky a bloky domů. Tráva ani chládek a rosu nemůže přinést, protože v řadě případů ji slunce sežehlo a zbytek dokonaly děti.
Hezké počasí je doslova pohromou pro osoby s chronickým onemocněním dýchacích cest a s onemocněním srdce a cév. Lékaři jasně kladou - právě - na srdce, že takoví lidé by neměli chodit celý den ven, nutnou samozřejmostí je větrání jen pozdě večer, v noci a ráno. Ruku na srdce - jde opravdu o hezké počasí? Je zbytečné se rozepisovat o dalším nebezpečí, jímž navíc je přízemní ozón, který má za následek zhoršenou kvalitu ovzduší. Jen tak přemýšlím, proč na všechno zmíněné a další prvky a fakta odborníci upozorňují a varují, když je - tak hezky. Mimochodem - jejich bití na poplach ze značné části platí i pro zdravé osoby.
A ještě prosím jeden dopad uvedeného hezkého léta. Po velmi horkých dnech se stále častěji objevuje riziko prudkého ochlazení, kdy teplota během několika hodin klesne o dvoucifernou hodnotu. Jak změnu prožívají kardiaci, astmatici, diabetici a jim zdravotně blízké osoby? Klidně k nim jednotně připojme seniory. Rovněž u nich se jedná o značný nápor na srdce, cévní systém, imunitu a zdraví jako celek. Přechod je nezřídka spojen se silnými bouřkami, které vystupují jako značné riziko a nebezpečí pro člověka, jak se již kdekdo přesvědčil. Třeba i při jednání s pojišťovnou a při shánění řemeslníků na odstranění škod. Snad nám jihomoravského tornádo ještě nezmizelo z paměti.
Na závěr bych dodal, že nemám nic proti zesnulé zpěvačce H. Zagorové. Naopak. Jen mě během léta poněkud napíná jedna její píseň, kde se tvrdí, že je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné. Nevím jak vy, ale já s daným konstatováním nesouhlasím. Když už léto, tak prosím středoevropské. Čeho je moc, toho je příliš.
