Článek
Otázka z nadpisu by se někomu mohla zdát zbytečná. Jiný jedinec by na ni odpověď znal hned. Kupříkladu by doplnil, že nejvíce ho ztrácejí v dopravě. Své tvrzení by doplnil o vlastní poznání a neveselé pocity. Zajisté bychom s ním mohli souhlasit. Jenže jak víme, ledacos se stane zapeklitější, pokud se věcí začneme zaobírat více, déle a hlouběji. Tak se sem podíváme a uvidíme, kam se dostaneme.
Na počátku bych uvedl, že při porovnání práce rodiny před více než padesáti roky a dnes se rozsah práce v domácnosti a případně kolem domu snížil o desítky procent. Někde jsem dokonce zaznamenal, že se jedná o vyšší desítky procent. Takže nikoli deset či dvacet. Rovnou osmdesát až devadesát. Jedná se vůbec o možný scénář? Neplave na vodě? Zkusme si provést malý výčet a krátkou historickou exkurzi. Pro ulehčení komparace vynechám chov domácího zvířectva. Kdo by se dnes „zdržoval“ slepicemi, králíky, kozami, ovcemi, husami…? Nemluvě o řadě záhonů kolem domu, že?
Kdo chtěl dříve získat teplou vodu, musel připravit do kamen, zatopit si a čekat, až se ohřeje. Pokud ovšem měl otop dopředu připraven / tj. dost práce ještě někdy dříve! /, uměl rozdělat oheň a kamna se nestavěla na zadní. Tak třeba za hodinu byl za své úsilí odměněn. Dnes je potřeba splněna do dvou tří minut, neboť má k dispozici rychlovarnou konvici. Podobně bychom mohli rozebírat nástroje a domácí pomocníky jako myčky nádobí, vždyť opět šlo o ohřev / velkého množství / vody, omýt a opláchnout každý kus a leckde se ještě utíralo a leštilo! A co automatické pračky? Navíc s programem na sušení? Zase velká úspora času. Fritovací a tlakové hrnce, pánve z moderních materiálů, robotické vysavače atd. Oproti historii kráčí o úsporu několika hodin denně. Tak zní skutečnost.
Přesto či spíše právě proto musejí být položeny následující otázky. Jsou lidé spokojenější? Je současný život člověka klidnější? Existuje více pocitů radosti a dokonce štěstí? Považují se lidé za odpočinutější? Těší se více na svůj život, práci atd.? Odpovědi nebudu předjímat a ani za nikoho vyslovovat. Rozvahu by si každý měl udělat sám za sebe, nejlépe podle svých zkušeností, pocitů a konaných algoritmů.
Co se ukazuje? Když jsem pátral ve svém okolí a pokládal dotazy, natrefil jsem na několik pomyslných černých děr, kde či kudy se čas vytrácí. Na prvním místě trůní internet a s ním podléhání nabídce moderních informačních a komunikačních technologií. Místo rozumného a střídmého využívání si na něm dospělí vytvářejí závislost, podobně jako na drogách typu alkohol, cigarety, káva aj. Nemluvě o „práci“ u hracích automatů. Nikoli výherních! Zdá se, jako kdyby navzdory svému věku a nárokům na osobní odpovědnost zapomínali na hranice a pravidla a na význam jejich dodržování.
Za druhé hodně času opravdu tráví ve svém automobilu. Část cest se jeví jako nadbytečných. Právě ve srovnání s dřívějšími časy. Děti mají chodit do školy především pěšky, aby se osamostatnily a trénovaly svoje tělo. Případně využít prostředků MHD v místě. Konečně, proto byly zřízeny a jsou zajišťovány příslušnými orgány. Často po dlouhých jednáních, licitování, dohadování, někdy až po nátlaku a protislužbách. Člověk by získal dojem, že obyčejní lidé a jejich zájmy a potřeby se nějak vytratili. Skoro jako probíraný a posuzovaný čas? Jedná se o rozumný pohled zejména s ohledem na současnou ropnou krizi. Více se dá nalézt v odkaze dole. Moje doporučení zní - přečtení diskuse čtoucích za ním je přínosné! Kde rodiče ztrácejí čas? Otázka by rozhodně neměla zapadnout.
Vyšlo na Seznamu:
