Článek
Pro leckoho nejde o zrovna lákavou příležitost. Zejména když si uvědomí, že by skoro pořád pobýval ve studené vodě, měl na sobě sliz, jeho strava se nevyznačovala příliš velkou bohatostí, a nakonec by skončil na pánvi a na talíři, aby ho svátečně upraveného kdosi snědl. Nebo je přesnější napsat - aby ho tradičně upraveného kdosi svátečně snědl? Přesto bychom asi našli pár lidí, kteří by si pozici s kaprem docela vyměnili. Nevěříte?
Stačí položit následující otázky. O koho je větší zájem? O člověka, nebo o kapra? A proč? Aspoň jednou v roce je určitě vyšší zájem o kapra. Je vlastně dopředu zajištěn a kapři mají jistotu. Lidé však jistotu nemají a spíše se setkávají s celoroční lhostejností, byť se neděje vždy a všude. Někteří jsou dokonce v centru pozornosti, buď jsou pronásledováni, nebo si ji zaplatili, aby byli všude vidět, případně se k nim pozornost upíná ze zištných důvodů, protože z nich někdo něco může mít. Možná by občasná kontrola lidí a jejich příbytků a vzájemných vztahů k něčemu byla a předešlo se řadě negativních kroků od hádek, různic a konfliktů až po slovní a fyzické napadení. O týrání bezbranných dětí a o vraždách ani nemluvě. Je jasné, že mnozí by kontroly špatně vnímali a oháněli by se lidskými právy.
Na druhé straně by jiní zmíněnou možnost uvítali, protože aspoň někdo by si jich všimnul a třeba je politoval a pomohl jim. Občas se říká, že „špatná“ pozornost je lepší než žádná. Některé experimenty a pozorování vědců tuto zkušenost potvrzují. Konkrétním příkladem je páchání negativní činnosti, devastace objektů, krádeže, šikanování, braní drog aj. Uvedenými kroky pachatelé nejen vylepšují osobní a rodinný rozpočet, ale současně na sebe částečně přitahují pozornost, aby byli ostatními uznáni a oceněni, zpravidla sobě rovnými. Avšak i občané, kteří žijí zcela spořádaně a na vykonání žádné lumpárny zpravidla nemyslí nebo by se jí aspoň nikdy neodvážili, občas vyjádří obdiv promyšlenému trestnému činu. Například jde o vpravdě koumácké vyloupení renomované banky, profesionální přepadení vozidla s vysokou finanční hotovostí a/nebo o převod závratných částek na osobní konto, aniž by byli vypátráni viníci. To jsou panečku profíci, ti jim to nandali - můžeme slyšet kolem sebe. Jenže oni to nandali taky trochu nám, protože škody, jak je v českých a moravských zemích zvykem, budeme platit my všichni daňoví poplatníci.
Kapr je na tom lépe. Během roku nedělá nic mimořádného. Žije si svým poklidným životem, nenervuje se a vykonává rutinní činnosti, aby nezemřel. Je-li přikrmován, ani o jídlo se nestará. Kdo člověku něco dá a připraví? Nehoní se, jakoby věděl, že jeho čas přijde. Nemusí o pozornost bojovat, na rozdíl od lidí. Zdá se, že v daném smyslu mají kapři vyšší cenu. Rozdíl je ale ve faktu, že někteří kapři jsou uloveni dříve, než se jim dostane „vánoční“ pozornosti. Místo ní se ocitnou v její všední variantě, ovšem i tak se dostanou aspoň na nějaký čas do centra pozornosti. Někteří lidé do ní upadnou také, ač nechtějí. Dokladem jsou vyhýbavé odpovědi politiků, manažerů a dalších funkcionářů ve skvostných společenských oblecích, když jsou dotazováni na tzv. choulostivé záležitosti. Náhle jsou děje opředeny tajnostmi a různými překážkami, celá věc se záhadně mlží, odkládá, oddaluje se její řešení a zveřejnění podstaty i podrobností. Nic se nepotvrzuje a ani nevyvrací a někdy zazní známé „no comment“. Možná by právě oni uvítali, aby se z nich stali kapři. Nemuseli by říkat vůbec nic! A co nejdříve by se ztratili v kalných vodách! A co vy ostatní? Chtěli byste být kaprem?
