Článek
Pochopitelně se nemyslí klování ptačích zobáků do dřeva, jak ještě můžeme někde v přírodě zaslechnout, pokud vyrazíme na procházku, při níž se budeme chovat slušně, přiměřeně, a ne hlučně. Ticho lze zažít také někde uvnitř. Zejména nachází-li se vytipovaný hotel v klidném prostředí, stranou frekventovaných cest, poblíž lesa či přímo v jeho lůně. Nejlépe v srdci CHKO. Lidé jsou zde kromě objednaných služeb obdarováni voňavým lesním vzduchem a přírodními sceneriemi. Od jarního rozpuku přírody přes letní chládek a podzimní pestrobarevnost listí až po mnoho ornamentů na stromech, když namrzne mlha při inverzi. Vskutku působivé a hodné zapamatování.
Dnes bych rád navázal na předchozí líčení problematických chvil, a ještě jednou se zastavil u určité partičky hostí / viz Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-dulezita-je-spokojenost-hostu-110065/. Opravdu se ještě cosi odehrálo. Zvenku se děj jeví, jako kdyby si sledovaná skupinka nedala pokoj. Copak měla za cíl se natolik roztahovat, že by chtěla ostatní hosty obtěžovat a znepokojovat? Nebo je její sociální a emocionální inteligence tak nízká? Plánuje si uspokojit potřeby bez ohledu na pocity a zážitky jiných přítomných?
Já jsem nelenil a využil známosti u jedné hotelové pracovnice. Od ní jsem získal informaci, že již krátce po včerejším příjezdu, tj. před památnou večeří, na kterou málokdo zapomene, reklamovali, že jim na pokoji málo hřeje topení. Teplota byla stanovena vedením hotelu a prý nijak nevybočovala. Je možné, že si skupinka představovala, že v prosinci a v lednu se na pokoji a na chodbě budou pohybovat v letní verzi oblečení? Nevím. Já osobně nečekám, že se v zimním období budu někde zalykat horkem. Ale oni vícekrát „špatný“ stav urgovali na recepci. Vyzývali, ať se ředitel nebo aspoň „někdo na topení“ laskavě přijde na pokoj podívat! Následně proběhla kontrola teploty a topení na všech pokojích. Dost velká zátěž pro personál. Ale co by se neudělalo pro spokojenost hostů, že?
Určitě platí známé lidové upozornění - „náš zákazník - náš pán“, ale asi budeme souhlasit s výrokem, že nic by se nemělo přehánět. Stačí zapojit fantazii a hned by do hlavy přišlo několik obrazů, které by leckoho mohly pobavit a rozptýlit. Ale jak by se cítili jedinci, na nichž by leželo jejich naplnění? Bavili by se rovněž? Já bych zde velmi pochyboval. Leckdo by se mohl cítit jako služka, rohožka, oběť, zneužitý a ponížený. Je třeba stanovit rozumné hranice a držet se jich. V neposlední řadě platí, že ocitnu-li se někde na návštěvě… všichni víte co!
Ještě o něco později jsem se dozvěděl, že probíraná skupinka navštívila onen známý hotel již popáté. Také se vám v hlavě zjeví slůvko - překvapení? Mně určitě. Zákonitě zbývá položit důležitou otázku - proč se pak vracejí na stejné místo? Spokojenost na nich rozhodně není znát. Jejich tváře vypadaly rozhodně pozitivněji během večeře, kdy svévolně provedli šachy se stoly, než na snídani, kterou trávili částečně odděleně. A padlo při ní mnohem méně slov. Naopak jsem registroval vrásku na čele ne jednoho z nich. No - třeba jen dlouho slavili na pokojích?
Co umístím do závěru? Je možné, že s předchozími čtyřmi pobyty byli spokojeni, a tak se rozhodli pro jubilejní pátý. A se zvýšenou pravděpodobností počítali, že úroveň místních služeb se bude vytrvale zvyšovat. Nebo se opájeli představou, že je vedení subjektu a personál budou vnímat jako štamgasty, kteří si automaticky zasluhují zvláštní výhody a zacházení?
Co již od autora na dané téma vyšlo:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-magor-v-saune-109517
