Článek
Nadpis by nás mohl zavést někam jinam od zapáchajících dětí. Vždyť zápach může vzniknout mimo živé bytosti, byť může být spojen s jejich chováním. Mám na mysli třeba proces, kdy se něco nepovede ve školní kuchyni. V teplejších měsících bývají u tříd otevřena okna a dovnitř se může dostat „radost“ ze zacpaných kanalizačních trubek. Poblíž školy si dají dostaveníčko kuřáci a část pronikne do třídy atd. Leckdo ví, že ani část silničních úprav za pomoci určitých stroj nevoní. Je nabíledni, že pocity se začnou proměňovat.
Předchozí mimoškolní drobné odbočky měly svůj jasný účel. Vedle složitosti ukázat na nás dospělé, jak se obtížně vypořádáváme s problém my. Zatímco stav ve škole budeme ponejvíce vidět „jasně“. Jde přece o věc učitelky a má zasáhnout! Ano, tak si my lidé počínáme. Naše osobní situace je nadmíru obtížná. Jiní ji mají mnohem „slabší“. Na co si vlastně stěžují? Leckdo cítí, jak by s jejich trampotami zatočil. Neměl by se stát profesionálním poradcem? Sám vím o pár lidech, kteří na zmíněnou dráhu nasedli. Žel si na ní nepočínají profesionálně… Přesto peníze pobírají!
Nyní bychom si mohli sdělit několik praktických poznatků a pohledů samotných dětí. Mezi logické projevy patří, že se zapáchajícími dětmi nechce nikdo sedět. Kdo by měl rád ztížené podmínky? Dnes máme přece linii bavit se, užívat, nepracovat, aktivně vyhledávat kladné zážitky… Co lze ještě doplnit? Kdo by tam byl posazen, bude svůj úděl vnímat dost úkorně. Snad jako pomstu učitelky? Hned vše doma sdělí s očekáváním, že rodiče dají věc „do pořádku“. Telefonicky, písemnou stížností… Kráčí o variantu, ke které by bez podivu mohlo dojít.
Od jednoho žáka jsem slyšel, jak on se brání. Má své zkušenosti a algoritmy. Rád jsem se poučil. Prostě si před smrdící spolužačkou zacpe nos, případně si přes obličej natáhne triko či mikinu. Prozatím působí na prvním stupni, kde mezi charakteristické elementy chování dětí patří zvýšená otevřenost, přímočarost, snížené sebeovládání a s nimi spojené projevy zhrublosti a bezohlednosti. Tady by mohly sehrát pozitivní roli. Určitě? Názor ponechám do diskuse. V mírnější podobě by mohlo stačit dát hlavu na stranu jako signál, že jemu / a nám jinde / není příjemné mít nos a oči směrem ke zdroji.
Se zmíněnými postřehy ještě nedosáhl konce svého líčení. Také mi prozradil, že v případě nucené spolupráce ve dvojici či v trojici během výuky se čas od času sehne pod lavici, aby se nadýchl. Tam prý vzduch bývá o něco lepší. Pokud se zápach nevztahuje též na boty a ponožky. Po několika akcích daného typu se dá doba spolupráce jakžtakž vydržet. Přesto není nadšen. Po skončení práce v malých skupinkách si oddechne, nejlépe způsobem že se pořádně nadechne na tzv. nerizikovém místě. Nejraději by se šel proběhnout na školní zahradu. Navíc si říká o zvýšenou pozornost učitelky! Jak se ví, ne vždy se hodí…
Podnětem k rozdiskutování je, zda by mělo smysl připravit a provést skupinovou akci. Pohnulo by se něco v jedinci, kdyby za jediný den dostal kupříkladu dvacet negativních osobních referencí? Spíše si myslím, že půjde o složitou a citlivou záležitost. Stačí vzpomenout, jak bychom postupovali my dospělí v pracovní skupině. V ní i ve škole se dá reálně uvažovat a zvážit, jestli nesáhneme po nabídce moderních informačních a komunikačních technologií. Pro leckoho půjde o výrazně snadnější cestu než řešení prostřednictvím osobního kontaktu. Nabízí se pochopitelně též anonymní varianta řešení. Poté bude prospěšné sledovat reakce zúčastněných osob. Pochopitelně též dopady konaných kroků.
A co kdybychom celou věc posunuli jinam? Zaslouží si zapáchající spolužák či spolužačka ohledy? Co když se na delší čas dostal/a do složité konstelace? Ledaskdo přece může výrazně poklesnout směrem ke dnu, ne? Mělo by se mu/jí pomoci? Jak konkrétně? Mají o faktu pomáhání a o jeho rozsahu ostatní diskutovat? V jak velkém rozsahu je rozumné brát ohled na jejich stanoviska? Je vhodné a žádoucí nabádat děti, aby nešířily informace do ostatních tříd? A je třeba se speciálně vyslovovat, co se ne/smí sdělit doma? Vidíme, že komplikace se nabalují. Ke všemu si uvědomme, že se nepodařilo postihnout všechny problematické stránky a úhly pohledu.
