Článek
Člověk je tvor, který využívá své mozkové kapacity nejen, aby přemýšlel a plánoval, ale také aby vzpomínal, ať již tak činí často nebo naopak. Proto se mnozí ohlížejí na uplynulé období a hodnotí ho. Můžeme ho vidět jako dobré nebo špatné? Přínosné? Nevýhodné? Šlo o něco mezi? Podobně můžeme naložit s letošním létem, které právě končí. Jaké vlastně bylo?
Záleží na úhlu pohledu. Kdo je teplomilný, byl jistě po řadu dní potěšen a horka si užíval. Komu vysoké teploty vadí a navíc musel většinu léta trávit v zaměstnání, jistě velký důvod k radosti neměl. Sám cítil, jak obtížně se soustředí a jak pomalu postupuje kupředu. Jsou možné pochopitelně i další náhledy. Vinaři cítili ze slunce potěšení, neboť vědí, jak je pro jejich hrozny důležitý sluneční svit. Radost jim ale kalily velké ztráty po jarních mrazech. Po bouřkách vyplaveným osobám konečně vyschnula i nejhlouběji uložená zákoutí postižených domů, ale zemědělci a drobní pěstitelé pozbyli dobré nálady a nehezky si obvykle do čista vymetenou oblohu měřili. Vždyť hodně z jejich úsilí přišlo vniveč. Snad kromě tzv. suchých žní. Jak říkávala moudrá babička - proti gustu žádný dišputát. Takže jaké bylo letošní léto?
Především přineslo dlouho trvající sérii horkých dnů, kdy byl zřejmě opět dosažen rekord v počtu tropických teplot, navíc padlo několik absolutních teplotních rekordů v konkrétních místech. Když se taková situace každý rok opakuje, jde o potvrzení trendu, že se stále více celkově otepluje. Naštěstí jsou tající ledovce od nás velmi daleko, nicméně také pro nás znamenají riziko a třeba již i ohrožení. V klimatickém smyslu je svět velmi malý, a tak skýtá různá nebezpečí. Některá místa v zemi jsou známa jako teritorium spíše suché. Když část z nich letos srovnáme s několika dalšími, zjistíme, že navzdory „suché“ pověsti se tam lidé vody dočkali. Někdy až moc. Zatímco jinde nespadla za několik týdnů ani kapka, jejich ulice, chodníky, dvorky a veřejná prostranství byla aspoň několikrát za léto skropena. A docela vydatně. Vícekrát hrozili k nebesům a volali „stačilo!“. Že by se nevědomky cvičili na blížící se volby? Těžko odhadovat.
Nejde jen o pěstování rostlin, kvalitu vzduchu a vody a další věci. Něco bezesporu ve velmi horkém počasí prožívá také člověk a zvířata. Většinou se na léto těšíme a máme ho spojeno s představou volna, oddechu, nicnedělání, sportování a pobytu na čerstvém vzduchu. Jenže v posledních letech se uvedený stereotyp jaksi narušuje. Bývá tak velké horko, že si v něm moc neodpočineme, ale spíše se po delší dobu cítíme unaveni a vyčerpáni. Vysněné nicnedělání si neplánujeme, ale kvůli kvalitě atmosféry, stupni vyhlašované zátěže a postavení rtuti na měrném sloupci jsme k němu nuceni. Kvůli horku jsme museli přehodnotit řadu plánů, akcí, výletů a návštěv. Sport je podle odborníků nebezpečný a může způsobit srdeční a jiné potíže i poměrně trénovaným jedincům. Nemluvě o horších podmínkách pro spánek.
Navíc můžeme slyšet, že na vzduch a především na slunce není radno chodit, protože v sobě ukrývají jistá - a nezanedbatelná - rizika. O dopadech na práci určitých kategorií zaměstnanců ani nemluvě. Bez povšimnutí by neměla zůstat skutečnost, že v západních zemích i přes jejich technickou a zdravotnickou vyspělost na následky veder zemřely stovky a možná tisíce osob. Zdá se, že podobný problém se brzy žel bude týkat i nás. Pokud se tepelné pásy skutečně posunou. Vlastně se již pohnuly, takže jestli zůstanou!?
